Žalm CXXVI.
Lid Boží z Babylona vyšlý dobrodiní sobě od Boha učiněná připomínaje, 4. za pozůstalé v zajetí se modlí, 5. a všech úzkostí svých cíl potěšený sobě předkládá.
1 Píseň stupňů.
Když zase [1] vedl Hospodin zajaté Sionské, zdálo se nám to jako ve snách.
2 Tehdážť byla plná radosti ústa naše, a jazyk náš plésání; tehdáž pravili mezi národy: Veliké věci s nimi učinil Hospodin.
3 Učinilť jest s námi veliké věci Hospodin, a protož veselili jsme se.
4 Uvediž zase, ó Hospodine, zajaté naše, tak jako potoky na vyprahlou krajinu.
5 Ti, kteříž se slzami [2] rozsívali, s prozpěvováním žíti budou.
6 Sem i tam chodící lid s pláčem rozsívá drahé símě, ale potom přijda, s plésáním snášeti bude snopy své.
Žalm CXXVII.
Učí prorok, že všeliké správy práce i snažnosti lidské bez Božího řízení a požehnání za nic nestojí. 3. ano i dítky a zvedení jich ctné že jsou Boží darové.
1 Píseň stupňů, Šalomounova.
Nebude-li Hospodin stavěti [1] domu, nadarmo usilují ti, kteříž stavějí jej; nebude-li Hospodin ostříhati města, nadarmo bdí strážný.
2 Daremnéť jest vám ráno vstávati, dlouho sedati, a [2] jísti chléb bolesti, poněvadž Bůh dává [3] milému svému i sen.
3 Aj, dědictví [4] od Hospodina jsou dítky, a plod života jest mzda.
4 Jako [5] střely v ruce udatného, tak jsou dítky zdárné.
5 Blahoslavený muž, kterýž by jimi naplnil toul svůj; nebudouť zahanbeni, když v rozepři budou s nepřátely v branách.
Žalm CXXVIII.
Jaké užitky hned zde přináší svatá pobožnost, žalm tento vyučuje.
1 Píseň stupňů.
Blahoslavený [1] každý, kdo se bojí Hospodina, a chodí po cestách jeho.
2 Nebo z práce [2] rukou svých živnost míti budeš, blahoslavený budeš, a šťastněť se povede.
3 Manželka tvá jako vinný kmen plodný po bocích domu tvého, dítky tvé jako mladistvé olivoví vůkol stolu tvého.
4 Aj, takovéť bude míti požehnání muž bojící se Hospodina.
5 Požehnání tobě uděliž Hospodin z Siona, a ty spatřuj dobré věci Jeruzaléma po všecky dny života svého;
6 A viz syny synů svých, a [3] pokoj nad Izraelem.
Žalm CXXIX.
Připomenutí velikých a častých ssužování, 4. i vysvobozování z nich od Boha, 5. a osvědčení trestání nepřátlům.
1 Píseň stupňů.
Veliceť jsou mne ssužovali hned od mladosti mé, rciž nyní Izraeli,
2 Veliceť jsou mne ssužovali hned od mladosti mé, a však mne nepřemohli.
3 Po hřbetě mém [1] orali oráči, a dlouhé proháněli brázdy své.
4 Ale Hospodin jsa spravedlivý, zpřetínal prostranky bezbožných.
5 Zahanbeni a zpět obráceni budou všickni, kteříž nenávidí Siona.
6 Budou jako tráva na střechách, kteráž prvé než odrostá, usychá.
7 Z níž nemůže hrsti své naplniti žnec, ani náručí svého ten, kterýž váže snopy.
8 Aniž řeknou tudy jdoucí: Požehnání [2] Hospodinovo budiž s vámi, aneb: Dobrořečíme vám ve jménu Hospodinovu.
Žalm CXXX.
Modlitba kajícího a soudů Božích se bojícího člověka za odpuštění hříchů, 5. naděje a důvěrnost k Bohu o naplnění jí, 7. a napomenutí jiných k témuž.
1 Píseň stupňů.
Z hlubokosti volám k tobě, Hospodine.
2 Pane, [1] vyslyš hlas můj, nakloň uší svých k hlasu pokorných proseb mých.
3 Budeš-li [2] nepravosti šetřiti, Hospodine Pane, kdo ostojí?
4 Ale u tebe jest odpuštění, tak aby uctivost k tobě zachována byla.
5 Očekávám [3] na Hospodina, očekává duše má, a ještě očekává na slovo jeho.
6 Duše má čeká Pána, víc než ponocní svitání, kteříž ponocují až do jitra.
7 Očekávejž, Izraeli, [4] na Hospodina; nebo u Hospodina jest milosrdenství, a hojné u něho vykoupení.
8 Onť zajisté [5] vykoupí Izraele ze všech nepravostí jeho.
Žalm CXXXI.
1 Píseň stupňů, Davidova.
