kteříž [1] se zapomínáte na Boha, abych snad nepochytil, a nebyl by, kdo by vytrhl. 23 Kdož obětuje obět chvály, tenť mne uctí, a tomu, kdož napravuje cestu svou, ukáži [2] spasení Boží.
Žalm LI.
David obviněn jsa skrze proroka, za milost pokorně prosí, 12. a aby Ducha S. maje, v posvěcení se ostříhati, jiné vyučovati, i Boží slávu rozšiřovati mohl. 20. Modlí se také za spasení lidu, i vděčnost slibuje.
1 Přednímu z kantorů, žalm Davidův, 2 Když k němu přišel [1] Nátan prorok, po jeho vjití k Betsabé. 3 Smiluj [2] se nade mnou, Bože, podlé milosrdenství svého, podlé množství slitování svých [3] shlaď přestoupení má. 4 Dokonale obmej mne od nepravosti mé, a od hříchu mého očisť mne. 5 Nebo já znám přestoupení svá, a hřích můj přede mnou jest ustavičně. 6 Tobě, tobě samému, zhřešil jsem, a zlého se před očima tvýma dopustil, abys spravedlivý zůstal v řečech svých, a bez úhony v soudech svých. 7 Aj, [4] v nepravosti zplozen jsem, a v hříchu počala mne matka má. 8 Aj, ty libuješ pravdu u vnitřnostech, nadto skrytou [5] moudrost zjevil jsi mi. 9 Vyčisť mne yzopem, a očištěn budu, umej mne, a nad sníh bělejší budu. 10 Dej mi [6] slyšeti radost a potěšení, tak ať zpléší kosti mé, kteréž jsi potřel. 11 Odvrať tvář svou přísnou od hříšností mých, a vymaž všecky nepravosti mé. 12 Srdce [7] čisté stvoř mi, ó Bože, a ducha přímého obnov u vnitřnostech mých. 13 Nezamítej mne od tváři své, a [8] Ducha svatého svého neodjímej ode mne. 14 Navrať mi radost spasení svého, a duchem dobrovolným utvrď mne. 15 I budu vyučovati přestupníky cestám tvým, aby [9] hříšníci k tobě se obraceli. 16 Vytrhni mne z pomsty pro vylití krve, [10] ó Bože, Bože spasiteli můj, a budeť s veselím prozpěvovati jazyk můj o spravedlnosti tvé. 17 Pane, rty mé otevři, i budou ústa má [11] zvěstovati chválu tvou. 18 Nebo neoblíbil bys oběti, bychť ji i dal, aniž bys zápalu přijal. 19 Oběti Boží duch [12] skroušený; srdcem skroušeným a potřebným, Bože, nezhrzíš. 20 Dobrotivě nakládej z milosti své s Sionem, vzdělej zdi Jeruzalémské. 21 A tehdáž sobě zalíbíš oběti [13] spravedlnosti, zápaly a pálení celých obětí, tehdážť voly na oltáři tvém obětovati budou.
- ↑ 2 Sam. 12,1.7.
- ↑ Žalm.56,2.
- ↑ Izai.44,22.
- ↑ Jan.3,16. Efez.2,3.
- ↑ Job 11,6. Kol.1,26.
- ↑ Skutk.16,14.
- ↑ Ezech.11,19;36,26. Mat.5,8.
- ↑ Efez.4,30.
- ↑ Luk.22,32.
- ↑ 2 Sam.11,17.
- ↑ Žalm.71,8.
- ↑ Žalm.34,19. Izai.57,15.
- ↑ 5 Mojž.33,19. Žalm.4,6.
Žalm LII.
David domlouvá Doegovi pro jeho nešlechetnosti. 7. Osvědčuje mu zahynutí a potupu, 10. naposledy těší se Boží dobrotou, a že s věřícími pocty jeho vykonávati bude.
1 Přednímu z kantorů, vyučující žalm Davidův. 2 Když přišel Doeg Idumejský, a zvěstoval Saulovi, a pověděl mu, že David všel do domu Achimelechova. 3 Proč se chlubíš nešlechetností, ty mocný? Milosrdenstvíť [1] Boha silného trvá každého dne. 4 Těžkosti obmýšlí jazyk tvůj, tak jako břitva nabroušená lest provodí. 5 Miluješ zlé více než dobré, raději lež [2] mluvíš než spravedlnost. Sélah. 6 Miluješ všelijaké řeči k sehlcení, a jazyk [3] ošemetný. 7 I tebeť Bůh silný zkazí na věky, pochytí [4] tě, a vytrhne tě z stánku, a vykoření z země živých. Sélah. 8 Což spravedliví vidouce, budou se báti a jemu posmívati: 9 Aj, toť jest ten člověk, kterýž neskládal v Bohu síly své, ale doufaje ve množství bohatství svých, zmocňoval se v zlosti své. 10 Já pak budu jako oliva [5] zelenající se v domě Božím; neboť jsem naději složil v milosrdenství Božím na věky věků. 11 Oslavovati tě budu, Pane, na věky, že jsi to [6] učinil, a poshovím na jméno tvé, neboť jest vzácné před oblíčejem svatých tvých.
Žalm LIII.
O témž jako žalm 14.
1 Přednímu z kantorů na machalat, vyučující žalm Davidův.
2 Říká blázen [1] v srdci svém: Není Boha. Porušeni jsou, a ohavnou páší nepravost; není, kdo by činil dobré.
- ↑ Žalm.14,1 násl.
