jako vosk rozpustilo se u prostřed vnitřností mých. 16 Vyprahla jako střepina síla má, a jazyk můj přilnul k dásním mým, anobrž v prachu smrti položils mne. 17 Nebo psi obskočili mne, rota zlostníků oblehla mne, [1] zprobijeli ruce mé i nohy mé. 18 Mohl bych sčísti všecky kosti své, oni pak hledí na mne, a dívají se mi. 19 Dělí mezi sebou roucha má, a o můj [2] oděv mecí los. 20 Ale ty, Hospodine, nevzdalujž se, sílo má, přispěj k spomožení mému. 21 Vychvať od meče duši mou, a z moci psů jedinkou mou. 22 Zachovej mne od úst lva, a od rohů jednorožcových vyprosť mne. 23 I budu vypravovati [3] bratřím svým o jménu tvém, u prostřed shromáždění chváliti tě budu, řka: 24 Kteříž se bojíte Hospodina, [4] chvalte jej, všecko símě Jákobovo ctěte jej, a boj se ho všecka rodino Izraelova. 25 Nebo nepohrdá, [5] ani se odvrací od trápení ztrápeného, aniž skrývá tváři své od něho, nýbrž když k němu volá, vyslýchá jej. 26 O tobě chvála má v shromáždění velikém, sliby své plniti budu před těmi, kteříž se bojí tebe. 27 Jísti [6] budou tiší a nasyceni budou, chváliti budou Hospodina ti, kteříž ho hledají, živo bude srdce vaše na věky. 28 Rozpomenou [7] a obrátí se k Hospodinu všecky končiny země, [8] a skláněti se budou před ním všecky čeledi národů. 29 Nebo Hospodinovo jest království, a onť panuje nad národy. 30 Jísti budou a skláněti se před ním všickni [9] tuční země, jemu se klaněti budou všickni sstupující do prachu, a kteříž duše své nemohou při životu zachovati. 31 Símě [10] jejich sloužiti mu bude, a přičteno bude ku Pánu v každém věku. 32 Přijdouť, a lidu, kterýž z nich vyjde, vypravovati budou spravedlnost jeho; nebo ji skutkem vykonal.
- ↑ Jan.19,18.
- ↑ Mat.27,35.
- ↑ Jan.20,17.
- ↑ Žalm.32,11.
- ↑ Žalm.9,13.
- ↑ Izai.65,13.
- ↑ Izai.60,14.
- ↑ Žalm.72,11.
- ↑ Žalm.68,32.
- ↑ Izai.53,10.
Žalm XXIII.
Prorok Boha pastýřem svým, sebe pak ovcí býti vyznávaje, 2. vypravuje péči jeho, 6. i v naději o dalším opatrování se ustavuje.
1 Žalm Davidův.
Hospodin [1] jest můj pastýř, nebudu míti nedostatku.
2 Na pastvách zelených pase mne, k vodám tichým mne přivodí.
3 Duši mou [2] očerstvuje, vodí mne po stezkách spravedlnosti pro jméno své.
4 Byť mi se dostalo jíti přes údolí stínu smrti, nebuduť se báti zlého, nebo ty [3] se mnou jsi; prut tvůj a hůl tvá, toť mne potěšuje.
5 Strojíš stůl před oblíčejem mým naproti mým nepřátelům, pomazuješ olejem [4] hlavy mé, kalich můj naléváš, až oplývá.
6 Nadto i dobrota a milosrdenství následovati mne budou po všecky dny života mého, a přebývati budu v domě Hospodinově za dlouhé časy.
Žalm XXIV.
Ukázav prorok, kdoa a jaký král jest Hospodin, 3. též kdo spolu obyvatelé a lid jeho, 7. k stavení chrámu a truhly Boží do něho vnesení napomíná.
1 Žalm Davidův.
Hospodinova [1] jest země, a plnost její, okršlek země, i ti, kteříž obývají na něm.
2 Nebo on ji na moři [2] založil, a na řekách upevnil ji.
3 Kdo [3] vstoupí na horu Hospodinovu? A kdo stane na místě svatém jeho?
4 Ten, kdož jest rukou nevinných, a srdce čistého, kdož neobrací duše své k marnosti, a nepřisahá lstivě.
5 Ten přijme požehnání od Hospodina, [4] a spravedlnost od Boha spasitele svého.
6 Toť jest [5] národ hledajících jeho, hledajících [6] tváři tvé, ó Bože Jákobův. Sélah.
7 Pozdvihnětež, ó brány, svrchků svých, pozdvihnětež se vrata věčná, aby vjíti mohl král slávy.
8 Kdož jest to ten král slávy? Hospodin silný a mocný, Hospodin udatný válečník.
9 Pozdvihnětež, ó brány, svrchků svých, pozdvihněte se vrata věčná, aby vjíti mohl král slávy.
10 Kdož [7] jest to ten král slávy? Hospodin zástupů, onť jest král slávy. Sélah.
