Stránka:Bible kralická (1918).pdf/497

Žalm XXV.

Modlitba za to, aby Bůh Davida slovem i duchem svým zpravoval. 8. Velebení dobroty Boží a štěstí bojících se Boha, 16. a opět modlitba.

¹ Žalm Davidův.
K toběť, Hospodine, duše své pozdvihuji. ² Bože můj, v toběť naději skládám, nechť nejsem zahanben, aby se neradovali nepřátelé moji nade mnou. ³ A takť i všickni, ^[1] kteříž na tě očekávají, zahanbeni nebudou; zahanbeni budou, kteříž se převráceně mají bez příčiny. ⁴ Cesty své, Hospodine, uveď mi v známost, a stezkám svým vyuč mne. ⁵ Dejž, ať chodím v pravdě tvé, a poučuj mne; nebo ty jsi Bůh spasitel můj, na tebeť očekávám dne každého. ⁶ Rozpomeň se na slitování svá, Hospodine, a na milosrdenství svá, kteráž jsou ^[2] od věků. ⁷ Hříchů ^[3] mladosti mé a přestoupení mých nezpomínej, ale podlé milosrdenství svého ^[4] pamětliv buď na mne pro dobrotu svou, Hospodine. ⁸ Dobrý a přímý jest Hospodin, a protož vyučuje hříšníky cestě své. ⁹ Působí to, aby tiší chodili v soudu, a ^[5] vyučuje tiché cestě své. ¹⁰ Všecky stezky Hospodinovy jsou milosrdenství ^[6] a pravda těm, ^[7] kteříž ostříhají smlouvy jeho a svědectví jeho. ¹¹ Pro jméno své, Hospodine, odpusť nepravost mou, neboť jest veliká. ¹² Který jest člověk, ješto se bojí Hospodina, jehož ^[8] vyučuje, kterou by cestu vyvoliti měl? ¹³ Duše jeho v dobrém přebývati bude, a símě ^[9] jeho dědičně obdrží zemi. ¹⁴ Tajemství ^[10] Hospodinovo zjevné jest těm, kteříž se jeho bojí, a v známost jim uvodí smlouvu svou. ¹⁵ Oči mé ^[11] vždycky patří k Hospodinu, on zajisté z leči vyvodí nohy mé. ¹⁶ Popatřiž ^[12] na mne, a smiluj se nade mnou, neboť jsem opuštěný a strápený. ¹⁷ Ssoužení srdce mého rozmnožují se, z úzkostí mých vyveď mne. ¹⁸ Viz trápení mé a bídu mou, a odpusť všecky hříchy mé. ¹⁹ Viz ^[13] nepřátely mé, jak mnozí jsou, a ^[14] nenávistí nešlechetnou nenávidí mne. ²⁰ Ostříhej ^[15] duše mé, a vytrhni mne, ať nejsem zahanben, neboť v tebe doufám. ²¹ Sprostnost a upřímnost nechať mne ostříhají, nebo na tě očekávám. ²² Vykup, ^[16] ó Bože, Izraele ze všelijakých úzkostí jeho.

1. Řím.9,33.
2. Žalm.108,17.
3. Job 13,26.
4. Neh.5,19.
5. Job 36,22.
6. Žalm.89,2.
7. Jan.7,17.
8. Žalm.32,8.
9. Žalm.37,9.
10. Žalm.50,23. Přísl.3,32.
11. Žalm.120,1.2.
12. Žalm.86,16.
13. Žalm.2,3.
14. Jan.15,25.
15. Žalm.16,1.
16. Žalm.130,8.

Žalm XXVI.

¹ Žalm Davidův. Suď mne, Hospodine, nebo já v upřímnosti své chodím, a v tě Hospodina doufám, nepohnuť se. ² Zprubujž ^[1] mne, Hospodine, a zkus mne, přepal ledví má i srdce mé. ³ Milosrdenství tvé zajisté před očima mýma jest, a ^[2] chodím stále v pravdě tvé. ⁴ S lidmi marnými ^[3] nesedám, a s pokrytci v spolek nevcházím. ⁵ V nenávisti ^[4] mám shromáždění zlostníků, a s bezbožnými se neusazuji. ⁶ Umývám ^[5] v nevinnosti ruce své, postavuji se při oltáři ^[6] tvém, Hospodine, ⁷ Abych tě hlasitě chválil, a vypravoval všecky divné skutky tvé. ⁸ Hospodine, jáť miluji obydlí domu tvého, a místo příbytku slávy tvé. ⁹ Nezahrnujž s hříšnými duše mé, a s lidmi vražedlnými života mého, ¹⁰ V jejichž rukou jest nešlechetnost, a pravice jejich vzátků plná. ¹¹ Já pak v upřímnosti své chodím, vykupiž mne, a smiluj se nade mnou. ¹² Noha má stojí na rovině, ^[7] v shromážděních svatých dobrořečiti budu Hospodinu.

1. Žalm.139,23. Zjev.2,23.
2. 2 Jan.v.4.
3. Žalm.1,1.
4. Žalm.119,128.
5. 5 Mojž.21,6.
6. Žalm.27,4;42,5.
7. Žalm.22,23;40,10.

Žalm XXVII.

David S. moc svého v Bohu doufání předkládaje, 4. za volnost k chození do domu Páně, 9. za pomoc, 11. učení a vedení, též za zachování od nepřátel se modlí, 14. a k očekávání na Hospodina napomíná.

¹ Davidův.
Hospodin ^[1] světlo mé a spasení mé, kohož se budu báti? Hospodin síla života mého, kohož se budu strašiti? ² Útok učinivše na mne zlostníci, k sežrání těla mého, protivníci moji a nepřátelé moji, sami se potkli a padli.

1. Mich.7,8. Jan.1,4.