Stránka:Bible kralická (1613) 5.pdf/98

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Tato stránka nebyla zkontrolována

města Davidova. 33 Nevážně se choval k kněžím. Po těchto pak věcech vstoupil Nikanor na horu Sion; i vyšli někteří z kněží z místa svatého a z starších lidu, aby ho přivítali pokojně a ukázali jemu zápal, kterýž obětován býval za krále. 34 Ale [on] ošklebuje se na ně, posmíval se jim a poškvrnil jich mluviv pyšně 35 a [1] zapřisáhl se s hněvem řka: Nebude-li vydán Judas i vojsko jeho v ruce mé teď nyní, stane se když se navrátím v pokoji, že vypálím dům tento; a tak odšel s hněvem velikým. 36 Tedy odšedše kněží, postavili se před oltářem a Chrámem a plakali řkouce: 37 [2] Ty jsi [Pane] vyvolil dům tento, aby jméno tvé vzýváno bylo v něm a aby byl domem modlitby a prosby lidu tvého. 38 Vykonej pomstu nad tím člověkem, i nad vojskem jeho, a nechť padnou od meče; pamatuj na rouhání jejich a nedejž jim ostáti. 39 I vytáhl Nikanor z Jeruzaléma a položil se v Betoron, kdežto potkalo se s nim vojsko syrské. 40 Judas pak položil se u Adas se třmi tisíci mužů; a modlil se Judas řka: 41 [Pane], když ti, kteříž od krále posláni byli, [3] rouhali se, [4] vyšel anděl tvůj a zbil z nich sto osmdesáte pět tisíců; 42 tak potři vojsko toto před oblíčejem naším dnes, ať poznají ostatní, že zle mluvili proti místu svatému tvému, a suď tohoto podlé zlosti jeho. 43 V bitvě poražen. Tedy potýkala se ta vojska a v boji, třináctého dne měsíce adar, i potříno jest vojsko Nikanorovo a on [5] padl nejprvé v boji. 44 Když pak vidělo vojsko jeho, že umřel Nikanor, povrhše zbroj svou, utekli. 45 I honili je cestou dne jednoho od Adas až kudyž se chodí do Gázer a troubili za nimi na trouby návěští dávající. 46 Pročež vytahli ze všech městeček vůkol a naháněli jich sobě a obrátili je jedni k druhým; i padli všickni od meče, tak že nezůstal z nich ani jeden. 47 Takž pobravše loupež a kořist, hlavu Nikanorovu sťali, i ruku jeho pravou kterouž vztahoval pyšně, a přinesše [ji] pověsili u Jeruzaléma. 48 I veselil se lid velmi a slavili ten den, [jako] den veselé velikého, 49 a uložili slaviti každého roku ten den, třináctého dne měsíce adar. 50 A tak měla pokoj země Judska za nějaký čas.

  1. 2 Mach 14.33.
  2. 1 Par. 7.12. Izai. 56.7. Luk. 19.46.
  3. 4.Krá. 13.30. 1Par. 32.15.
  4. 4.Kral. 19.35. Eklu. 48.25. Izai.37.36. 1.Mach.3.19.
  5. 2.Mach.15.28.

Kapitola VIII. Judovo vstoupení s Římany v přátelství. 22. Smlouva jejich společná, na dskách měděných napsaná.

1 Zalíbení Judovo v Římanech, pro slavné činy jejich. Uslyšel pak Judas pověst o Římanech, že jsou mocní v síle a ochotně přestávají na všech věcech, kteréž jim předkládány bývají a s těmi, kteřížkoli k nim přicházejí, v přátelství vstupují a že [pravím] mocní jsou v síle. 2 Nebo vypravovali jemu o válkách jejich a o udatnosti, kteréž dokázali v krajinách Galatských a že se jich zmocnili a uvedli je pod plat. 3 Též co činili v krajině Hišpanské, aby se zmocnili dolů stříbrných a zlatých, kteříž jsou tam. 4 A jak se zmocnili toho místa všeho skrze opatrnost svou a snášelivost (ačkoli to místo velmi daleko bylo od nich), ano i králů kteříž přitáhli od končin země, až je i potřeli, porazivše je ranou velikou, a jak pozůstalí dávati jim musejí plat každého roku. 5 Jak i Filipa a Persea krále Citejského i ty, kteříž se pozdvihli proti nim, potřeli bojem a zmocnili se jich. 6 Až i Antiocha velikeho krále Asie, kterýž přitáhl proti nim k boji maje sto a dvadceti slonů, k tomu i jízdu a vozy a vojsko veliké velmi, a však potřín jest od nich; 7 Jak živého jali, a uložili naň, aby jim dával, jakož on, tak i ti kteříž, kralovali po něm, plat veliký, a aby rukojmě postavil a postoupil 8 krajiny Indické a Medské a Lidye a jiných nejlepších krajin svých, kteréžto jemu vzavše, dali je Eumenovi králi. 9 Nadto že Řekové uradili se byli na tom, aby vytáhli a zhubili je, ale když těmto byla v známost uvedena ta věc, 10 že poslali na ně hejtmana jednoho a bojovali proti nim; i poadlo z oněch raněných množství. [Tito] pak zajali množství žen jejich i dítek jejich/ a zloupivše je, zmocnili se země jejich; a pobořivše pevnosti jejich a zloupivše je, podrobili je v službu až do tohoto dne. 11 K tomu [slyšel] jak jiná království a ostrovy kteřížkoli kdy proti nim se postavovali, zkazili a je