bojoval proti němu a vzal město mocí.
Kapitola VII. Zamordování Antiocha a Lizyáše. 6. Obžalování lidu u krále. 37. Modlitba kněží 41. i Judova. 43. Vítězství nad nepřáteli.
1 Demetrius se uvázal v království; Léta stého padesátého prvního vytáhl [1] Demetrius syn Seleukův z Říma a přitáhl s muži nemnohými do města pomořského a tu se uvázal v království. 2 Stalo se pak, když všel do domu královského otců svých, že vojska jeho jala Antiocha a Lizyáše, aby je přivedli jemu. 3 Kterýžto když mu v známost uvedena byla ta věc, řekl: Neukazujte mi tváří jejich. 4 Když je pak zbila ta vojska, tedy dosedl Demetrius na trůn království svého. 5 Potom přišli k němu všickni muži nešlechetní a bezbožní z Izraele, jejichž vůdce byl Alcimus, kterýž chtěl kněžství dojíti, 6 Alcimus na Izraele králi žaloval. A obžalovali lid u krále řkouce: Zhubil Judas s bratřími svými všecky přátely tvé, a nás rozptýlili z země naší. 7 Protož nyní pošli muže, jemuž věříš, ať přijeda pohledí na zhoubu všecku, kterouž učinil nám a krajině královské, a stresce je, i všecky kteříž napomáhají jim. 8 Tedy ukázav král na Bachyda, přítele královského, kterýž panoval za řekou a veliký byl v tom království a věrný králi; poslal ho, 9 a Alcima, toho bezbožníka, kterémuž dal kněžství, a přikázal mu vykonati pomstu nad syny Izraelskými. 10 Kteřížto vytáhli a přitáhše s vojskem znamenitým do země Judské, poslali posly k Judovi a bratřím jeho [2] s slovy pokojnými lstivě; 11 Ale [oni] nedbali na řeči jejich; nebo věděli že přitáhli s vojskem znamenitým. 12 Shromáždilo se pak k Alcimovi a Bachydovi množství zákonníků, aby vyhledali to, což by bylo spravedlivého. 13 (Přední zajisté Assydeové [3] byli mezi syny Izraelskými) a hledali u nich pokoje. 14 Nebo pravili: Jakýsi kněz z semene Aronova přitáhl s vojskem, kterýž neučiní nám křivdy. 15 I mluvil s nimi slovy pokojnými a přisáhl jim řka: Nebudeme hledati vašeho zlého, ani přátel vašich. 16 Ale když uvěřili jemu, tedy jal z nich šedesáte mužů a zmordoval je dne jednoho, podlé těch slov kteráž [prorok] napsal: 17 [4] Těla svatých tvých a krev jejich vylili okolo Jeruzaléma, a nebyl kdo by je pochovával. 18 Protož přišla bázeň a strach na všecken lid, nebo pravili: Neníť při těchto pravdomluvnosti ani soudu; nebo zrušili smlouvu a přísahu, kterouž učinili. 19 Takž odtrhna Bachydes od Jeruzaléma, položil se v Bezet a poslav zjímal množství těch mužů, kteříž byvše s ním utekli, ano i některé z toho lidu, a zbiv vmetal je do studnice veliké. 20 Potom poručiv tu krajinu Alcimovi a nechav s ním vojska ku pomoci jemu, jel zase Bachydes k králi. 21 Chtěl dojíti nejvyššího kněžství. Stál pak tuze Alcimus o důstojnost nejvyššího kněžství. 22 I sebrali se k němu všickni, kteříž bouřili svůj lid, a zmocnili se země Judské, učinivše porážku velikou v Jeruzalémě. 23 Protož vida Judas všecko to zlé, kteréž činil Alcimus i s těmi, kteříž s nim byli, synům Izraelským více nežli pohané, 24 Táhl po všech končinách Judských vůkol a vykonal pomstu nad těmi muži poběhlými; takž přítrž jim učiněna aby vpádů nečinili do té krajiny. 25 Vid pak Alcimus že se zsílil Judas a ti, kteříž při něm byli, a rozuměje že nebude moci odolati jim, navrátil se k králi a obžaloval je nešlechetně. 26 Tedy poslal král [5] Nikanora, jednoho z knížat svých slavných, kterýž nenáviděl a nepřítelem byl Izraelských, a přikázal mu vyhladiti ten lid.Nikanor usiloval o zkažení Judy etc. 27 I přitáhl Nikanor k Jeruzalému s mocí velikou a poslal k Judovi a k bratřím jeho lstivě s slovy pokojnými řka: 28 Nechť není války mezi námi a vámi; přijedu s muži nemnohými, abych vaše tváře viděl s pokojem. 29 Takž přijel k Judovi a přivítali jeden druhého pokojně; ale nepřátelé byli pohotově, aby chytili Judu. 30 Když pak v známost byla uvedena ta věc Judovi, že lstivě přišel k němu, lekl se ho a nechtěl více viděti tváři jeho. 31 Srozuměv pak Nikanor, že vyjevena jest rada jeho, vytáhl ku potýkání se s Judou u Raffarsalama, 32 kdežto padlo těch, kteříž byli při Nikanorovi do pěti set mužů; i utekli do
