gſa ľſtiwě od giného zſazen, a poběhlec, do Ammonytſké kraginy wyhnán geſt. 27 Ale Menelaus ačkoli přednoſt vgaľ/ wſſak připowěděných králi peněz newyřjdiľ, ač ho Soſtratos heytman hradu vpomjnaľ. 28 Nebo ge° powinnoſt byľa wybjrati pľaty: Pročež oba od krále obeſľáni ſau. 29 Lizymach kněžſtwj obdržeľ. Ale Menelaus zanechaľ w neywyšſſjm kněžſtwj na mjſtě ſwém Lizymacha ſwého bratra: Soſtratos pak Krateta toho kterýž vſtanowen byľ nad Cypry. 30 Když ſe pak ty wěcy dáľy, přihodiľo ſe že ſe Tarſenſſtj a Malotſſtj zbauřili, proto že Antyochydě newěſtce králowſké darem dáni byli/ 31 Protož ſpěſſně král geľ pokogiti těch wěcý/ zanechaw na mjſtě ſwém Andronyka, [gednoho] z těch w důſtognoſti poſtawených. 32 Swatokrádež Menelaa y wražedlné ſrdce geho. Tedy Menelaus wida že doſtaľ přjhodného čaſu, zľatá nádobj některá z Chrámu vkradna, daľ poctu Andronykowi/ a giná rozprodaľ do Týru a okolnjch měſt. 33 Očemž giſtotně zwěděw Onyáš, a odebraw ſe do Dafny w ſtranu Antyochye ležjcý na mjſto vtočiſſtné, treſtaľ ho: 34 Ale Menelaus pogaw ſaukromj Andronyka, napomjnaľ [ho] aby zabiľ Onyaſſe: kterýž namľuwen gſa keľſti, y rukau dánjm s přjſahau ſljbiw, přigeľ k Onyáſſowi/ a podaw prawice [gemu] (ačkoli w podezřenj byľ) namľuwiľ ho, aby z mjſta vtočiſſtneho wyſſeľ: kterýžto neoſtýchage ſe ſprawedlnoſti, y hned geg zabiľ 35 Pro kteraužto přjčinu netoliko Židé/ ale mnozý y z giných národů hněwali ſe/ a muže toho neſprawedliwý ten mord těžce neſli. 36 Když ſe pak král nawrátiľ z kragin Cylických/ taužili gemu Židé kteřjž w měſtě byli, ſpoľu s Řeky, kteřjž w nenáwiſti měli tu neſſlechetnoſt, že bez přjčiny Onyáš byľ zabit. 37 Tedy Antyoch ſrdečně zkormaucen gſa, a obrátiw ſe k ljtoſti, ſlzeľ/ pro tu mrtwého toho ſtředmoſt, a welikau mjrnoſt: 38 A rozpáliw ſe hněwem, hned z Andronyka ſſarľatowý oděw ſtrhna/ a raucho roztrhna/ rozkázaľ geg wůkoľ wéſti po wſſem měſtě, až na to mjſto kdež nad Onyáſſem bezbožnoſt prowedľ/ a tu toho wraha vtratiti daľ: Nebo Pán hodné naň treſtánj wzľožiti ráčiľ 39 Ale když ſe znamenité ſwatokrádeže w měſtě od Lizymacha s wědomjm Menelaa dáľy/ a wyſſľa wen ta powěſt, ſebraľa ſe obec proti Lizymachowi: nebo zľatých nádob mnoho byľo rozneſeno. 40 Kněz neywyšſſj Lizymachus tak zprawowaľ až geſt zabit. Když ſe pak zdwihli ti záſtupowé, a hněwem naplněni byli/ Lizymach zobľáčew w zbrog do třj tiſýc mužů, mage heytmana něgakého Awarnu, ſeſſľého wěkem, anobrž neméně y rozumem. 41 Tedy widauce to předſewzetj Lizymachowo, někteřj schápagjce kamenj, někteřj kyge tľuſté ginj pak ten kterýž tu ležeľ popeľ do hrſti berauce, házeli na ty kteřjž byli při Lizymachowi. 42 Za kteraužto přjčinau mnohé zranili/ a toho ſwatokrádce v pokľadnice zabili. 43 O ty pak wěcy oſazen geſt ſaud proti Menelaowi. 44 Bratr geho Menelaus z těžkoſti ſwé ſkrze dary ſobě pomohľ/ y neywyšſſjho kněžſt~ zaſe doſáhľ. A když přigeľ král to Týru, wedli proti němu žaľobu třj mužj kteřjž z rady wyſľáni byli: 45 Ale Menelaus giž vwiněn gſa, ſljbiľ dáti peněz hognoſt Ptolemeowi ſynu Dorymenowu, aby ſe přimľuwiľ k králi. 46 Protož pogaw Ptolemeus krále na něgaký palác aby ſe prochľadiľ, odrazyľ ho [od předſewzetj]: 47 Kterýžto Menelaa wſſj neſſlechetnoſti půwodu, p~puſtiľ z těch nářků: ty pak vbohé kteřjž by y před Scýty wedli při, byliby za newinné propuſſtěni/ na ſmrt odſaudiľ. 48 Takž o měſto a o lid y Chrámowé nádobj ſe zaſazugjce/ rychle neſprawedliwau pokutu podnikli, 49 Pro kterauž přjčinu y Týrſſtj wnenáwiſti tu neſſlechetnoſt magjce, ku pohřbu gegich hognoſt potřeb dodali. 50 Menelaus pak přjčinau ľakomſtwj té wrchnoſti, zuſtaľ w přednoſti, zrůſt bera w zľoſti/ a weliký gſa měſſťanů zrádce.
Kapitoľa V. Zázrakowé na nebi. 5. Mordowé Iázonowi 11. Antyochowi 24. Apollonyowi. 27. V gitj Jůdowo na pauſſť.
1 Zázrakowé ſe vkazowali/ a Budaucý zľé wěcy oſwědčowali. OKoľo pak toho čaſu druhé taženj Antyoch do Egypta wyprawiľ: 2 Y přihodiľo ſe, že po wſſem měſtě téměř za dnů čtyřidceti, vkazowali ſe w powětřj harcugjcý gezdcy, zľatý oděw magjcý/ s dřewcy gako wogſka w zbrog oblečenj, a s meči dobytými: 3 Též hauffowé gezdců sſſikowa-
