řekľ; Tentoli geſt bratr wáš mľadſſj/ o němž ſte mi prawili? Iozef Benyaminowi dobrořečiľ. Y řekľ; Včiniž Bůh miľoſt s tebau ſynu můg. 30 Tedy poſpjſſiľ Iozef/ (nebo pohnuľa ſe ſtřewa geho nad bratrem geho/) a hledaľ kdeby mohľ pľakati/ a wſſed do pokoge, pľakaľ tam. 31 Potom vmyw twář ſwau/ wyſſeľ zaſe a zdržowaľ ſe, a řekľ; Kľaďte chléb. 32 Iozef hodowaľ s Bratřjmi ſwými wſſak ſe wždy nedaľ gim znáti Y kľadli gemu zwľáſſtě/ a gim obzwľáſſtě/ Egyptſkým také kteřjž s njm gjdali, obzwľaſſtně: nebo nemohau Egyptſſtj gjſti s Židy chleba/ proto že to ohawnoſt geſt Egyptſkým. 33 Tedy ſeděli proti němu/ prworozený, podlé prworozenſtwj ſwého/ a mľadſſj, podlé mľadſſjho wěku ſwého: Y diwili ſe mužj ti weſpoľek. 34 A bera gjdľo před ſebau, podáwaľ gim/ Benyaminowi pak doſtaľo ſe pětkrát wjce než giným: Y hodowali, a hogně ſe s njm napili.
Kapitola XLIIII. Iozef s bratřjmi ſwými o wzetj kofljku zacházý.
1 Iozef kofljk ſwůg do Benyaminowa pytle wľožiti rozkázaľ. ROzkázaľ pak tomu, kterýž zprawowaľ dům geho, řka; Naplň pytle mužů těch potrawau/ co by [gen] vnéſti mohli/ a penjze každého poľož zas do pytle geho, na wrch: 2 A kofljk můg/ kofljk ſtřjbrný/ wľož na wrch do pytle mľadſſjho s penězy geho za obilj. Y učiniľ podlé řeči Iozefowy/ kterauž mľuwiľ. 3 Ráno pak propuſſtěni ſau ti mužj/ oni y oſľowé gegich. 4 Iozef kázaľ honiti a z krádeže winiti ſwé bratřj. [A když] wyſſli z měſta/ a nedaleko [geſſtě] byli/ řekľ Iozef zpráwcy domu ſwého; Wſtaň, hoň muže ty/ a dohoně ſe gich, mľuw k nim; Pročež ſte ſe odpľatili zľým za dobré? 5 Zdaliž to nenj tẽ [kofljk], z kteréhož pjgj Pán můg? a z tohoť on giſtým zkuſſenjm pozná [gacý gſte wy]: zle ſte včinili, co ſte včinili. 6 Tedy dohoniw ſe gich, mľuwiľ gim ſľowa ta. 7 Iákobowi Synowé gſauc dohoněni y vwiněni z nářku ſe wywodili Kteřjžto odpowěděli gemu: Proč mľuwj Pán můg takowá ſľowa? Odſtup od ſľužebnjků twých, aby co takowého včinili: 8 A my ty penjze, kteréž ſme naſſli na wrchu w pytljch ſwých, přineſli ſme tobě zaſe z země Kananeyſké: gakž bychom tedy kráſti měli z domu pána twého ſtřjbro neb zľato? 9 V koho z ſľužebnjků twých nalezeno bude/ nechžť vmře [ten/] a my také budeme pána twého ſľužebnjcy. 10 Y řekľ; Nu dobře, nechť geſt podlé řeči waſſj/ v koho ſe nalezne, ten bude mým ſľužebnjkem/ a wy budete bez winy. 11 Protož rychle každý ſľožiľ pyteľ ſwůg na zem/ a rozwázaľ každý pyteľ ſwůg. 12 Kofljk w pytli Benyaminowu nalezen. Y přehľedáwaľ, od ſtarſſjho počaľ/ a na mľadſſjm přeſtaľ: y nalezen geſt kofljk w pytli Benyaminowu. 13 Tedy oni roztrhſſe raucha ſwá/ wľožiľ každý břjmě na oſľa ſwého/ a wrátili ſe do měſta. 14 Y přiſſeľ Iůda s bratřjmi ſwými do domu Iozefowa (on pak geſſtě tam byľ) a padli přednim na zemi: 15 Y dj gim Iozef; Gakýž geſt to ſkutek který ſte včinili? Zdaž newjte že takowý muž gako ſem gá, vmj poznati? 16 Newinnj ſe k wině přiznali. Tedy řekľ Iůda; Což djme pánu ſwému? co mľuwiti budeme? a čjm ſe oſprawedlnjme? Bůhť geſt naſſeľ neprawoſt ſľužebnjků twých: ay ſľužebnjcyť ſme pána ſwého/ y my, y ten v něhož nalezen geſt kofljk. 17 Odpowěděľ [Iozef;] Odſtup ode mne abych to včiniľ: O Benyaminowi wýpowěd ſe ſtaľa/ a Iůdowi k řeči obſſjrné přjčinu daľa. muž v něhož nalezen gt̃ kofljk, ten bude mým ſľužebnjkem/ wy pak gděte v pokogi k otcy ſwému. 18 Y přiſtaupiľ k němu Iůda a řekl; [Sľyš] mne pane můg/ proſým nechažť promľuwj ſľužebnjk twůg ſľowo w vſſi pána ſwého, a nehněwey ſe na ſľužebnjka ſwého: nebo gſy ty gako ſám Farao: 19 Pán můg ptaľ ſe ſľužebnjků ſwých řka; Máteli otce, neb bratra? 20 A odpowěděli ſme pánu mému; [1] Máme otce, ſtarého, a pachole w ſtaroſti [geho zpľozené] maľé, gehož Bratr vmřeľ/ a on ſám pozuſtaľ po mateři ſwé/ a otec geho miľuge geg: 21 Y řekľ ſy ſľužebnjkům ſwým; Přiweďte ho ke mně/ a pohledjm na něg. 22 A řekli ſme pánu mému; Nemůžeť pachole opuſtiti otce ſwého: nebo opuſtjli otce ſwého/ [on] vmře: 23 Ty pak řekľ ſy ſľužebnjkům ſwým; [2] Nepřigdeli bratr wáš mľadſſj s wámi/ nepokauſſegte ſe wjce widěti twáři mé: 24 Y ſtaľo ſe/ když ſme ſe wrátili k ſľužebnjku twému, otcy mému/ a gemu wyprawowali ſľowa pána ſwého, 25 Že řekľ otec náš;
