Stránka:Bible česká SZ III.pdf/1105

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Tato stránka nebyla zkontrolována


na zeď v roztržených rouchách a volali hlasem velikým žádajíce od Šimona, aby jim podal pravici. 46Řekli: „Neodplacuj nám podle zlých skutků našich, ale podle milosrdenství svého.“ 47Šimon usmířiv se nebojoval proti nim, ale vyhnal je z města a vyčistil domy, v nichž byly modly a teprve (pak) všel do něho s chválami a dobrořeče Pánu; 48odstranív z něho všelikou nečistotu usadil v něm muže, kteří by plnili zákon; a ohradiv je vystavěl si (v něm) bydliště.

49Těm, kteří byli v jerusalemském hradě, zabráněno bylo vycházeti a vcházeti do země, kupovati a prodávati; i lačněli velmi a mnozí z nich zhynuli hladem. 5Tu volali k Šimonovi, aby směli vzíti ho za pravici; i podal jim (ji), ale vyhnav je odtud očistil hrad od poskvrn. 51Vešli do něho dvacátého třetího dne druhého měsíce léta stého sedmdesátého prvního s chválou, s palmovými ratolestmi, s harfamí, s cimbály, s loutnami, s chválami a s písněmi, neboť vyhlazen byl nepřítel veliký z Israele. 52Ustanovil pak, aby každý rok slaveny byly ty dny s veselím.

53A ohradiv horu chrámovou vedle hradu bydlil tam sám i družina jeho.

54Vida pak Šimon Jana, syna svého, že jest muž silný k boji, ustanovil ho vůdcem nade všemi vojsky; a ten bydlil v Gazaře.

Hlava 14. — 1Léta stého sedmdesátého druhého sebral král Demetrius své vojsko a táhl do Medie, aby si opatřil tamodtud posilu do boje proti Tryfonovi. 2Tu Arsaces, král perský a médský uslyšev, že vtrhl Demetrius do jeho končin, poslal jednoho ze svých vojevůdců, aby ho živého jal [a přivedl k němu]. 3(Ten) tedy vytáhl, porazil vojsko Demetriovo, a jav ho přivedl jej k Arsakovi, (který) jej uvěznil.

4Všecko Judsko mělo pokoj po všecky dny Šimona,
(který) vyhledával dobro národu svému;
líbila se jim moc jeho
a sláva jeho po všecky dny.


V. 48. Macalister se domnívá, že při svých vykopávkách na Tell Džezeru nalezl zbytky hradu, který si tam byl Šimon dal vystavěti. — Viz Klos 10, 33.

V. 49. srv. s 12, 36; 13, 21 n.

V. 50 n. „od poskvrn“ modlářství. — „druhého měsíce“ — ijjaru, t. j. v květnu r. 142) př. Kr., 23./II. bylo by v pátek dne 16. května (Kugler). — O ratolestech palmových, znamení radosti viz 2 Mach 10, 7; Jan 12, l3. — jak veliký význam měla tato událost, viz 1, 35—37; 3, 45; 4, 2. 4l; 6, 18.

V. 52. Srv. 4, 59; 7, 49. Vypuzení nepřítele z Jerusalemského hradu byla vrcholná událost v dějinách vysvobození Židů od jha syrského. Přes to mizí výroční slavnost zde jmenovaná v dalších dějinách beze stopy.

V. 53. Tu horu již ohradil Juda (4, 60), poté Jonatan (10, 11); Šimon ji opevnil potud, pokud hraničila s jerusalemským hradem, t. j. na jihu. - „tam“ na hradě. — Viz níže 14, 7.

V. 54. Srv. výše v. 43. — Byl to jan přijmím „Hyrkanus“.

Hl 14. — V. 1. Rok 172. letopočtu seleukovskéko byl r. 141,0 př. Kr. — Seleukovcí měli v Peršanech a jiných národech, kdysi Peršanům podrobených své přátele, kteří nelibě nesli nové jho Partů; proto výprava Demetriova došla u nich ohlasu (Justin). S počátku se podnik Demetriův dařil, později však se štěstí válečné obrátilo. V tísni přijal mír od Partů na oko nabízený, byl však jat a odveden do Hyrkanie (Justin).

V. 2. Arsaces VI. (král Partů) vlastním jménem Mitridates I. (Kugler podle klínopisů chce čísti Mitradates).