Stránka:Bible česká SZ III.pdf/1086

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Tato stránka nebyla zkontrolována


Azotské. 16Ti, kteří byli na levém křídle, vidouce, že poraženo jest křídlo pravé, pustili se v patách za Judou a za těmi, kteří s ním byli; 17bitva se rozmohla, i padlo mnoho z těchto i z oněch. 18Také Juda padl; ostatní utekli.

19Jonatas pak a Šimon vzali ludu, bratra svého, a pochovali ho v hrobě otců svých v městě Modin. 20Všecek lid israelský oplakával ho pláčem velikým; kvílili mnoho dní 21říkajíce: „Jaktě padl junák, zastance lidu israelského!“

22Ostatní zprávy o bojích Judových, o udatných skutcích, které činil, jakož i o velikosti jeho nejsou zapsány; byloť jich velmi mnoho.


ČÁST TŘETÍ: Činy Jonatanovy

(9, 23—12, 52)

1. Jonatan za vlády Demetria I. (Sotera)

(9, 23—10, 50)

Když Bakchides Židy utiskoval (9, 23—27), zvolen byl za vůdce utlačovaných Jonatan (9, 28—31); zvolený hledá bezpečí v samotách Tekuy (9, 32—34). Jonatan trestá Jambrovce, kteří mu zabili bratra Jana (9, 35—42). Zabíjí 1000 mužů Bakchidových (9, 43—49a). Bakchides opevňuje se v Judsku (9, 49b—53); po smrti Alcimově (9, 54—56) vrací se ke králi, (9, 57). Odpadlí Israelité zase Bakchida volají (9, 58—60); Jonatan s bratrem Simonem u Betbessenu ho tuze sevřeli (9, 61—68); Jonatan trestá zrádné soukmenovce (9, 69). Mír s Bakchidem (9, 70—73). Když povstal vzdorokrál Alexander I. (Balas), Demetrius snaží se udržeti Jonatana všelijakými výsadami, kterých Jonatan také užívá (10, 1-14), Alexander, aby si Jonatana získal, ustanovuje ho veleknězem a královým přítelem (10, 15—20). Také Demetrius Jonatanovi slibuje nové výhody (10, 21—45). Jonatan však zůstává věren Alexandrovi, kterému se poštěstí Demetria zabíti (10, 46—50).


23Po smrti Judově

vynořili se nešlechetníci po všech končinách israelských;
pozdvihli se všichni, kteří činili nepravost.

24Za těch dnů nastal veliký hlad; všecka krajina jejich poddala se Bakchidovi s nimi. 25Bakchides vybrav muže bezbožné ustanovil je pány nad krajinou; 26ti slídili dychtivě po přátelích Judových, přiváděli je k Bakchidovi a ten mstil se nad nimi posmívaje se jim. 27Bylo soužení veliké v Israeli, jakého nebylo od té doby, co se neukázal prorok v Israeli.



V. 19 n. O Modinu viz výše 2, 70.

V. 21. srv. s l Sam 1, 19.

V. 22. nepopírá, naopak předpokládá, že byly činy Judovy zapsány v knihách (nehledě k památce v živé paměti), ale tvrdí, že jich bylo tolik, že nebylo možno žádnému spisovateli vypsati je všecky. — Srv. níže 16, 23.


V. 23. srv. s Ž 91, 8. — „nešlechetníci“ = židovští odpadlíci jakož i pohané, mezi Židy usedlí.

V. 24. K nešlechetníkům (v. 23), pronásledujicim zbožné Židy a k Bakchidovi připojila se, spikla se s nimi i palestinská půda tím; že neposkytla potřebné úrody Božím bojovníkům. Bakchides a jeho stoupenci mohli dostati spíži ze Syrie, ne tak Machabejšti.

V. 25 n. „pány“ = všelikymi úředníky. — „posmívaje se jim“ pro jejich náboženství.

V. 27. „prorok vvlsraeli se neukázal“ od Malachiáše (kolem r. 420). Doba po něm byla pro Židy smutná, ježto neměli, kdo by je těšil; vrchol smutku nastal nyní po smrti Judově.