28Tu sešli se všichni přátelé Judovi a řekli Jonatovi: 29„Od smrti bratra tvého Judy není muže podobného jemu, který by táhl proti nepřátelům našim, proti Bakchidovi, zkrátka proti těm, kdož nevraží na náš národ. 30Nuže tedy dnes vyvolili jsme si tebe místo něho za knížete a vůdce svého, abys bojoval boj náš.“ 31I přijal Jonatas toho času knížectví a nastoupil místo Judy, bratra svého.
32Bakchides zvěděv to hledal ho zabíti. 33Ale dověděv se o tom Jonatas a Šimon, bratr jeho a všichni, kteří s nim byli, utekli na poušť Tekue a položili se u vody cisterny Asfar. 34Bakchides zvěděv to přitáhl v den sobotní, on i všecko vojsko jeho, za Jordán.
35Jonatas byl totiž poslal bratra svého, vůdce dopravy a prosil Nabuťanů, přátel svých, aby jim uschovali zboží své, kterého měli hojně. 36Tu vyšli Jambrovci z Madaby, vzali Jana a všecko, co s sebou měl a odešli s tím. 37Po těch událostech zvěstováno bylo Jonatovi a Šimonovi, bratru jeho, že Jambrovci slaví velikou svatbu, a že vedou nevěstu z Madaby, dceru jednoho z velikých knížat chanaanských s velikým průvodem. 38Tu rozpomenuvše se na krev Jana, bratra svého vytáhli a skryli se v horském zákoutí. 39Když pak zdvihli oči a pohlédli — aj hluk a veliký průvod; ženich bral se s přáteli a bratry svými vstříc jim s bubínky, s (jinými) hudebními nástroji a se zbrojí mnohou. 40I vstali proti nim ze zálohy a pobili je; padlo mnoho raněných a ostatní utekli do hor; všecek majetek jejich pobrali za kořist. 41Svatba obrátila se v pláč a zvuk hudců jejich v nářek. 42Pomstivše takto krev bratra svého vrátili se k břehu jordanskému.
43Uslyšev o tom Bakchides přitáhl v sobotu až k břehu jordánskému s mocí velikou. 44Tu řekl Jonatas svým: „Vstaňme a bojujme proti svým nepřátelům; není totiž dnes jako včera a před včerejškem. 45Neboť aj — boj nám nastává; vodu Jordánu máme s této i s oné strany, břehy, bažiny a křoví; není, kudy se vyhnouti. 46Protož nyní
V. 30. „knížectví“ znamená správu národní, „vůdcovství“ vojenské velitelství. Veleknězem byl tehdy Alcim (níže v. 54).
V. 33. Tekua jihovýchodně Betlema. Srv. Amos 1, 1. — Na jihu (5 km) zříceniny Chirbet Teqúa‘ je studna jménem bír Za‘frán. (Heidet.) — Odtud odtáhl Jonatan se svými do Zajordání, kde je Bakchides hledal (v. 34). Co Židy pohnulo, aby táhli za Jordán, vykládá v. 35—42.
V. 34. „v den sobotní“, kdy Židé neradi bojovali. — V. 34. patří časově za v. 42. Proto v. 43 jej opakuje.
V. 35. Jan, bratr Judův měl na starosti dopravu žen, dětí, zavazadel („{{Prostrkaně|vůdce dopravy“). Majetek Ž idů nebyl na poušti Judské dosti bezpečný, proto chtěli jej uložiti v Zajordání u svých přátel, u kmene Nabatejských (výše 5, 25).
V. 36. „Tu“, když Jan dopravoval (zavazadla) zboží (na so u m arech ) v Z ajord ání, podle všeho východně Mrtvého moře přešed Jordán nedaleko ústí jeho. (Jos 2, 1.) — Madaba, město moabské bylo východně severního cípu Moře M rtvého. Viz Nm 21, 30; Jos 13, 9. 16. a jj. — „Jambrovci“ byl nejspíše (polo) beduinský kmen, který nám není blíže znám.
V. 37. Místo chybného „z Madaby“ řecké znění má: „z Nadabath“ (Nabath). Svatební průvod vycházel z Madaby (s ženichem) a šel do Nadabathu pro nevěstu, kterou hodlal do Madaby odvésti na svatbu. — Kde „Nadabath“ bylo, nevíme.
V. 39. „vstříc jim“ = vstříc průvodu s nevěstou. O zvycích svatebních srv. II. sv. str. 571 p. 32. — O „přátelích ženichových“ srv. Jan 3, 29.
V. 42. „k břehu“ bažinatému (řec.).
V. 43. vrací se k v. 34. — Bakchides přitáhl k Jordánu a Jordán také překročil (v. 34. 44).
V. 44 n. Dosud nikdy („včera a předevčírem“) nebyli Židé tak sevřeni územními poměry (v. 45) jak o tentokráte. Nebylo možno od nepřítele se odpoutati, bitvě se vyhnouti.
