nisanu měl sen Mardocheus, syn Jaira, syna Semeje, syna Kisova z kmene Benjaminova, 3Žid, který bydlil ve městě Susách, muž veliký a při dvoře královském mezi prvními. 4Byl z počtu těch zajatých, které byl převedl Nabuchodonosor, král babylonský z Jerusalema s Jechoniášem, králem judským, 5Zdálo se mu toto:
Bylo slyšeti hlasy, hřmot, hromobití, zemětřesení a hrůzu na zemi. 6A hle, dva draci velicí (přišli) hotoví proti sobě k boji. 7Jejich křikem vzbouřili se všichni národové, aby bojovali proti národu spravedlivců. 8Byl to den temnosti a nebezpečí, soužení a úzkosti, a veliký strach (byl) na zemi. 9I zkormoutil se národ spravedlivců boje se běd svých a byl připraven na smrt; 10volali k Bohu, a zatím co křičeli, pramének vzrostl v řeku převelikou a rozmnožil se ve vody veliké; 11světlo i slunce vzešlo, ponížení byli pak povýšeni a pohltili slavné.
12Uzřev to Mardocheus vstal z lože, uvažoval, co Bůh zamýšlí učiniti, a pevně měl to na mysli, chtěje zvěděti, co znamená ten sen.
Hlava 12. — 1(Mardocheus) býval tehdy v předsíni králově s Bagatou a Tarou, komorníky královskými, kteří byli vrátnými u paláce. 2Poznav pak úmysly jejich a snahy dobře vystihnuv, postřehl, že usilují vztáhnouti ruce na krále Artaxerxa; i oznámil to králi. 3Ten dav oba vyšetřiti, když se přiznali, kázal je vésti na smrt. 4Co se stalo, dal zapsati král v pamětných knihách; a také Mardocheus písemně tu věc na památku poznamenal. 5A přikázal mu král, aby při dvoře zůstal, dav mu dary za to, že věc oznámil.
datelé“ do jazyka řeckého jmenováni v „Úvodu“ svaz. I. na str. 14. 1, 2.—4. „Artaxerxes“ jmenován v 10, 4. — 16, 24. týž král, který výše sluje „Asuerus“ — Xerxes I. — „druhý rok“ Xerxův — od 1. nisanu 484 — do konce adaru (veadaru) r. 483. — „první den nisanu“ = (v noci na den nového roku). O deset let později metal Aman na nový rok losy (výše 3, 7.). — O pět let později, t. j. r. 479.—478. kdy se stala Ester královnou („sedmého roku vlády Xerxovy“ 2, 17.) počal se plniti sen Mardocheův.
V. 3. Mardocheus byl královským dvořenínem od Židů váženým dříve nežli se dostala Ester do královského harému. Výše 2, 11. — Byl nejspíše tajným strážcem („detektivem“), jakých bývalo dosti u dvora perského, kde spiknutí proti králi nebyla zjev řídký.
V. 4. srv. s 2, 5. n.
V. 6. „drak“ = nejspíše had.
V. 11. „světlo“ rozlišováno od „slunce“ jako Gn 1.
V. 12. „Co znamená ten sen,“ viz 10, 4. nn.
Hl. 12. — V. 1. Dle LXX Mardocheus, jsa přesvědčen, že onen sen přichází od Boha přemýšlel, co znamená (11, 12.) „až do toho dne, kdy spal Mardocheus v předsíni královské s komorníky královými…“ (12, 1.). Odkryv spiknutí proti králi a oznámiv mu je, zavázal si Mardocheus krále k vděčnosti. Od té doby tušil Mardocheus, že se mu král velkodušně odmění, od té doby počalo mu svítati, co ten sen asi znamenal. — Dle 2, 19. dlužno tu „předsíň“ hledati u hlavní brány, která byla na jihovýchodní straně královského paláce a vedla z mostu (který spojoval hrad s městem,) hlavní ohradní vnější zdí do velikého vnějšího dvora (=zbrojiště). Viz výše. Možno, že „předsíň“ jest ono zbrojiště (jihovýchodní jeho cíp.)
V. 2. Dle LXX slyšel Mardocheus, který byl spal právě v předsíni královského paláce, řeči komorníků, ze kterých poznal, oč běží. Viz výše 2, 21. n.
V. 4. Dle LXX recense A dlužno čisti: „i Mardocheus byl zapsán do knihy královy na památku.“ Srv. výše 6, 2.
V. 5. n. Dle 11, 3; 12, 1. byl Mardocheus strážným dvorním. Xerxes odměnil Mardochea, že ho jmenoval dozorcem nebo velitelem dvorní (vnější) stráže (LXX). Dary, kterých se mu dostalo, byly poměrně malé. Srv. výše 6, 3. — Dle LXX nedostalo se Mardocheovi darů žádných, ale král „dal mu (Mardocheovi) Amana…“ t. j. odkázal ho na Amana, který přednese prosby Mardocheovy králi. K důvodu, zde podanému, proč Aman nenáviděl Mardochea, přidružila se příčina druhá
