schladl, vzpomněl si na Vasti, co byla učinila a co ji potkalo; 2i řekli dvořané královi, služebníci jeho: „Buďtež hledány králi panny mladistvé a krásné; 3budtež rozesláni, kteří by hledali po všech krajinách děv krásných, panen, ať přivedou je do města Sus a dají je do haremu pod dozor Egea komorníka, který je představeným a strážcem žen královských; a nechať dostanou, čeho třeba k ženské kráse, a vůbec čeho potřebují; 4a která ze všech zalíbí se očím královským, ta budiž královnou místo Vasti!“ Líbila se ta řeč králi, i rozkázal, aby tak, jak mu poradili, se stalo.
5Byl pak Žid ve městě Susách, jménem Mardocheus, syn Jaira, syna Semeje, syna Kisa, z kmene Benjaminova, 6který přestěhován
V. 2. Xerxes byl rozmrzelý nad nešťastným výsledkem výpravy proti Řekům; byl také nevrlý, že nemohl milovati, jak si přál, svou snachu (Herodot IX, 108—13); nic ho netěšilo, proto navrhují služebnici, aby svého pána lépe naladili, by byly „rekvirovány“ nové děvy do haremu, který krále také teď omrzel, nový „odvod“ panen do haremu aby byl vykonán (srv. níže v. 19.). Starovýchodni národové poklesli tak, až zapomněli, že král je pro veřejné blaho, tedy pro stát a národ a že se domnívali naopak, že stát a národové jsou toliko pro krále. Proto král činil si bezmezné nároky na všecky dívky v říši; byiy mu dodány do haremu právě tak jako do královských stájí koně! Hanba psáti, jak pohlavně nevázaný byl život králů perských a jejich velmožů. Ani krvesmilné sňatky nebyly vzácné: Kambyses pojal za manželky sve dvě sestry (Herodot III, 31.), Artaxerxes oženil se dokonce se svými dvěma dcerami (Plutarch, Artaxerxes 27.)!
V. 3. „komorník“ = kleštěnec. — Hebr. sluje Hégé nebo Hégaj. — „k ženské kráse“ bylo třeba jídla, by se přiměřeně vykrmily, (srv. Dn 1, 8. nn.) vody, aby se okoupaly a zejména mastí a voňavek, aby zjemněla jim pleť; vyučovány snad také slušnosti.
V. 5. n - Misto „ve městě“ hebr. „na hradě“, tedy služebník dvorský. Srv, 11, 3. — Mardocheus. hebr.: Mordechaj. — Kiš byl otec Saulův (1. Sam 9, 1.), možno však, že i Mardocheův děd tak se jmenoval. Ten děd mohl býti odveden s Jechonjášem r. 598 (4. Král 24, 14. n.) do Babylona; pak byl Mardocheus ještě mlád a mladá byla též Ester. Mardocheus nemohl býti odveden osobně do zajetí r. 598, ježto by mu nyní, v době Xerxově (r. 478) bylo bývalo 120 roků, a též Ester byla by přiměřeně letitá. Myslil-li spisovatel Kisem otce Saulova, je rodopis Mardocheův tu neúplný a „který přestěhován byl“ znamenalo by povšechně starší rod Mardocheův. — „Mordechaj“ sluli Žide již dříve (Esdr 2, 1; Neh 7, 5.). Také na tabulkách z dob Achemenovců nalezeno bylo mnoho Židů, kteří se tak jmenovali. Pravděpodobně tkví v tom jméně „Marduk“, nejvyšší (pohanský) bůh města Babylona. Bylo to jméno dáno Židům od Babyloňanů a Židé se s tím spřátelili, ačkoli v něm byl prvek pohanský. Z toho však nelze vyvozovati, že Mordechaj = Marduk, a co kniha Est vypravuje, že je zpracovaná báj o Mardukovi! Byltě dle babylonského bájesloví Marduk syn boha Ea-y, dle knihy Est je však Mardocheus synem Jaira, Benjaminovce. Mardocheus byl bratrovec (dle hebr.) a pěstoun Esteřin; v babyl. bájích však nikde se nepraví, že Ea (otec Mardukův) a Anu (otec Ištařin = ? Esteřin) byli bratří; není take mezi jménem otce Esteřina „Abihail“ (níže v. 15.) a jménem domnělého otce Istařina Anu ani nejmenší slovné příbuznosti. Dle babylonských pozdějších názorů je Ištar manželkou Mardukovou; dle Est je však Ester manželkou Asuerovou! (Jak „svorní“ jsou ti, kdož popírají dějinnou hodnotu knihy Est zcela neb částečně, patrno z následujících názorů:
- Asuerus je dle jedněch Antiochus Epifanes, král syrský; dle jiných: Ptolemeus Filopator, král egyptský, dle jiných Euergetes II.; dle jiných Kambyses + Darius + Antiochus III. (dle Scholzova „prorockého“ výkladu Asuerus = Mesiáš!)
- Aman je dle jedněch Lysiáš, vůdce Antiochův; dle jiných Herman, dvořan Filopatorův, dle jiných Humman, bůh elamský; dle jiných = Tiamat bohyně, o které viz ke Gn 2, 2., dle jiných = Nebo (podzimní slunce proti Mardukovi, jarnímu slunci), dle jiných = Hermias (dle Scholze Aman = satan).
- Mardocheus dle jedněch = Juda machabejský; dle jiných — příbuzný druhé manželky Filopatorovy, dle jiných = bůh Marduk (babylonský) =
