Stránka:Bible česká SZ II.djvu/13

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Tato stránka nebyla zkontrolována


Tarsis, Mares, Marsana a Mamuchan, sedm vévod perských a medských, kteří vídali tvář královu a první po něm sedali – 15kterému rozsudku Vasti královna propadá, ježto rozkaz krále Asuera, který byl po komornících vzkázal, učiniti nechtěla. 16Tu odpověděl Mamuchan poslouchajícímu králi a knížatům: „Ne toliko na králi provinila se královna Vasti, ale i na všem lidu a knížatech, kteří jsou po všech krajinách krále Asuera. 17Neboť se donese čin královnin všem ženám, i potupí muže své řkouce: „Král Asuerus rozkázal, aby královna Vasti přišla k němu, ona však nechtěla.“ 18Tím příkladem všecky manželky knížat perských a medských málo si vážiti budou rozkazů mužů; proto spravedlivý je králův hněv. 19Vidí– li se ti za dobré, nechať vyjde výnos od tebe a budiž zapsán podle zákona perského a medského, který nesmí býti přestoupen, aby Vasti dokonce již nevcházela ke králi, ale královskou důstojnost její aby dostala jiná, která je lepší než ona. 20A to budiž rozhlášeno po všech krajinách v království tvém široširém, aby všecky ženy velikých i malých zachovaly úctu k mužům svým!“ 21 Ježto se líbila ta rada jeho králi i knížatům, učinil král podle rady Mamuchanovy: 22 rozeslal listy do všech krajin království svého, jak každý národ rozuměti nebo čísti uměl, (psané) rozličnými jazyky a písmem, že muži jsou páni a přední v domech svých, a to že po všech národech má býti rozhlášeno.


Ester královnou

(2, 1.—18.).


Hlava 2.1Po těchto událostech, když hněv krále Asuera


V. 15. souvisí s „ptal se“ (v. 13.).

V. 16. Mamuchan mluví jménem nejvyšší královské rady (v. 14.). Královna Vašti dala pohoršení všem ženám velmožů (= „knížat“) i „lidu“ prostého. Srv. v. 20., který rozlišuje mezi „velkými“ a „malými“. Neposlušnost žen podryla by řád manželského a rodinného života, o který se opírá pořádek společenský celého státu. Zdá se, že nerozhodoval toliko tento „právnický“ důvod, ale také zákulisní spory mezi dvorskými stranami a vzájemná jejich nevraživost. Možno, že první vládnoucí královna Amestris působila na rozsudek, aby svrhla nemilovanou soupeřku Vasti.

V. 18. Místo: „spravedlivý je králův hněv“ dle hebr. budou pohrdati ženy muži a muži budou se mrzeti.

V. 19. Místo „přestoupen“ lépe dle hebr. „zrušen“. Srv. níže 9, 27. n.; Dn 6, 9. 13. Dle hebr. měl býti ten výnos zapsán „mezi zákony“.

V. 22. „listy“ = dekret, výnos. Srv. 3, 13; 8, 10; 9, 20. 30. Ve vícejazyčné říši perské bývalo zvykem veřejné vyhlášky vydávati v různých jazycích a písmech, aby jim všichni národové mohli rozuměti. Znamenitou dolohu k tomuto tvrzení bible podávají troj a čtyřjazyčné nápisy Achemenovců, zejména Daria I. Xerxa a Artaxerxů nalezené v Bísutúnu, v Persepoli, v Naqš-i-Rustamu, v Susách na hoře Elvend, (hodinu cesty na jih Hamadanu), u průplavu suezského a jinde. Bísutún jest název perské vesnice provincie Ardilanu na úpatí horského hřbetu, který věnčí na východě rovinu Kirmanšahán. Asi hodinu od vesnice jsou trosky starého města, které slulo staropersky baga-stana = boží skála. Horský hřbet, který se nad vesnicí vypíná do výše až 550 m ozdoben jest v umělém výklenku ve výši asi 150 m vypuklinou, doprovozenou velikými „behistunskými“ nápisy, ze kterých největší sluje právem „králem“ nápisů. Je psán trojí soustavou klínopisů (tedy trojím písmem) a trojím jazykem: 1. staroperským (staroiranským), 2. elamským (novoelamským, novosusským) a 3. babylonským (novobabylonským). Znění staroperské je originál, druhá dvě znění jsou jeho překlad. (Staroperština je jazyk indoevropský; babylonský, babylonština semitský; elamština patří k jazykům kavkazským.)


Hl. 2. — V. 1. Dvořané, kteří přispěli k tomu, že Vasti byla zapuzena, bojí se, aby snad Xerxes ji nepovolal zpět a pak aby se nemstila na svých odpůrcích. Proto musí býti králi dána jiná náhrada.