byl, kdo by nutil píti nechtějících; ale (bylo) jak byl král zřídil, u každého stolu ustanoviv jednoho ze svých úředníků, by mohl každý bráti si, jak mu libo.
9Také královna Vasti učinila hody ženám na paláci, kde král Asuerus sídlíval.
10Sedmého pak dne, když byl král velmi rozjařen, když po přílišném pití byl rozpálen vínem, rozkázal Maumamovi, Bazatovi, Harbonovi, Baigatovi, Abgatovi, Zetarovi a Charchasovi, sedmi komorníkům, kteří konali službu před ním, 11by přivedli Vasti královnu před krále, vstavíce na hlavu její korunu, aby ukázal všemu lidu i knížatům krásu její; bylať velmi krásná. 12Ona však odepřela a k rozkazu královskému, který po komornících byl vzkázal, přijíti se vzepřela.
Proto rozhněvav se král a náramnou prchlivostí rozpálen jsa 13ptal se mudrců, kteří podle obyčeje královského vždycky při něm byli a s jejichžto radou činil všecky věci, ježto znali ustanovení a staré zvyky – 14byli pak první a (králi) nejblíže Charsena, Setar, Admata,
V. 9. Hostina ženám dávána byla nejspíše v „haremu“ královského paláce. — Vašti může býti staroperské jméno = Žádoucí, Vzácná. Není dokázáno, že Vašti = Mašti, božstvo (bohyně?) elamské. — Královna perská měla býti sice z krve sedmi šlechtických perských rodů (Herodot, Plutarch), ale králové perští mívali kromě četných ženin haremových několik zákonitých manželek (Herodot, Strabo). Mohla tedy býti první zákonitou manželkou Xerxovou známá Amestris (Herodot IX. 108—113.) z krve knížecí (otec její byl Otanes), druhou pak rovně zákonitou manželkou byla Vašti a po ní Ester. Ve volbě těchto (dalších) manželek nebyl král perský omezen. Není tedy nutno Amestris ani s Vašti ani s Esterou stotožňovati. — Možno, že první a hlavní manželka Xerxova súčastnila se hostiny mužů. (Srv. Neh 2, 6; Herodot IX, 110; Plutarch, Artax 5.)
V. 10. „komorníci“ = kleštěnci. — Peršané pokládali sedmičku za číslo posvátné. Také jejich nejvyšší bůh Ahura-Mazda byl obklopen sedmí rytíři: (1. Vohu Mano = Moudrost, 2. Aša Vahista — Nejdokonalejší spravedlnost, 3. Chšatra Vairja = Království boží vůle, 4. Spenta Armaití = Dobročinná zbožnost, 5. Hourvatát = Neporušenost, 6. Amretát = nesmrtelnost, 7. Sraoša = Poslušnost. Někdy bývá do počtu sedmi zařazen sám Ahura-Mazda. Pak, aby sedmička byla zachována, bývá Sraoša vynecháván.)
V. 11. „koruna“ = turban ovinutý dole zlatým plechem, přiměřeně ozdobeným. — Ester = Hvězda (perské slovo). Ester možno také stotožňovati se jménem bohyně Ištar. Neplyne z toho však, že co se tu vypravuje o Esteře, je báj o Istaře! Viz k v. 9.
V. 12. Král chtěl se patrně pochlubit, jak sličnou má ženu, a rozkázal před shromážděnými velmoži, by přišla. Vzdor královnin zahanbil náramně před hostmi krále, ježto se mohlo zdáti, že v Susách nepanuje král, ale královna. Odepřela přijíti nechtíc, by na ni upírali zraky královi služebníci. Bylo nebezpečí, že napilý král a vilní hodovníci nespokojí se toliko pohledem na královnu v šaty zahalenou, alebudou žádati více. Srv. podobné výstřednosti velmožů dob nejnovějšich. — Ctnější ženy perské žily hluboko v haremu ukryté a vycházely toliko zahalené hustým závojem (Herodot III, 84; Strabo XI, 13, 9.). Ukazovati se po hostině napilým hostům mohla toliko žena bezectná. Kdyby Vašti byla krále poslechla, byla by cti pozbyla, a sám král vystřízlivělý byl by jí poté pohrdal.
V. 13. „mudrci“ = hvězdopravci nebo podobní hadači. Srv. Jer 51, 57; Gn 2, 27; 5, 15. = „dvorní duchovenstvo“ tehdejších pověrčivých králů starovýchodních. Perští duchovní sluli mágové (jedn. čís: „magu“). Byla to důstojnost dědičná, činili tedy „kastu“. (Srv. dědičnost levitů a kněží Israelových).
V. 14. „vídali tvář královu“ majíce volnější k němu přístup než jiní. Byl to sbor („kabinet“) nesesaditelných královských ministrů (Herodot III, 31.). Byli „očima a ušima královýma“ Herodot VIII, 8. — „první po něm sedali“ vedle trůnu královského při slavnostních úkonech („přísedící [asesoři] královského trůnu“). — Že pokládali Peršané sedmičku za číslo posvátné, dosvědčuje též Esdr 7, 4., jakož i Herodot (III, 84.) a jiné mimobiblické prameny. Srv. výše v. 10.
