Stránka:Bible česká SZ II.djvu/11

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Tato stránka nebyla zkontrolována


své dal strojiti u sebe veliké hody všem knížatům a služebníkům svým, vojevůdcům perským, slovutným Medům a vladařům nad krajinami, 4když byl ukazoval bohatství a slávu království svého a velikost i chloubu moci své dlouhou dobu, sto a osmdesáte dní.

5Když pak minuly (ty) dny [hodů], sezval veškeren lid, cokoli ho bylo v Susách, od největšího do nejmenšího a kázal sedm dní hody strojiti v nádvoří zahrady a háje, který královskou péčí a prací štípen byl. 6Se všech stran zavěšeny byly čalouny barvy blankytné, z bavlny a z modrého purpuru na lanech kmentových a červeně purpurových, provlečených skrze kroužky ze slonové kosti, a upevněných na sloupech mramorových. Také pohovky zlaté a stříbrné rozestaveny byly po podlaze, dlážděné smaragdovým a bílým mramorem, roztodivnou pestrou malbou zdobené. 7Hosté pili ze zlatých číší a jídla na jiných a jiných nádobách byla nošena. Také víno, jak se slušelo na velmožnost královskou, výborné a v hojnosti předkládáno bylo. 8Aniž


V. 4. 180 dní = 6 měsíců = půl roku ukazoval svou slávu všem velmožům své říše, které pozval, aby, se s nimi radil o veliké výpravě proti Řekům (Herodot VII, 5.—10. Viz výše Úvod str. 4., pozn.) Ježto byla říše velmi rozsáhlá a věc důležitá, pochopitelno, že bylo třeba mnoho času k tomu, by se velmoži z dálných končin sjeli a s králem se poradili. 180 dní se sjížděli, přepychu dvora se divili a na konec pořádána byla veliká hostina, ke které byli pozváni všichni, kteří byli právě na hradě susském. Dle Ktesie a Deinona u Atenaja (z počátku III. století po Kristu) jídalo s králem perským denně 15.000 osob; královská kuchyně stála denně 400 hřiven!

V. 5. Dle hebr. sezval Xerxes lid, který byl na susském hradě, t. j. v palácových královských domech, tedy úřednictvo a služebnictvo královo, ne veškeré obyvatelstvo města! Viz Neh 1, 1. — Dle hebr. konala se ta hostina v nádvoří zahrady královského „bíthánu.“ „Bíthán“ je název stavitelský, který odpovídá v mysli vyprávěčově určité stavbě, kterého bylo užíváno v přesném smyslu a v určitých případech. Není těžko poznati v biblickém „bíthánu“ susskou „apadánu“. Kdo zkoumal dva roky vnitřek „memnonia“ (paláce vystavěného od Artaxerxa II. Mnemona), nemůže nepoznati v biblickém „bíthánu“ susskou „apadánu“. Jako bíthán, byla též apadána dokonale odloučena od domu králova (bírun) jakož i od domu královen (anderúnu), aby se mohl sméstnati v něm značný počet lidí. Jako apadána, tak i bíthán, jediný ze všech budov palácových, byl prostřed velikých libosadů („paradisu“). Vnitřní dvory paláců susských byly velmi těsné a obklopené příliš vysokými zdmi, že nemohly v nich býti stromy pěstovány. Dokonce jiná však byla poloha vyvýšeného prostranství mezi jižním průčelím trůnní síně a mezi pylony; hodilo se znamenitě k tomuto „paradisu“ a k vysutým zahradám, které bývaly vždy poblíž velekrálova bytu. Jako před zahradami apadány, tak i před zahradami bíthánu byla obrovská předsíň, která mohla pojati všechny hodovníky Asuerovy; jako zahrady apadány, tak i zahrady bíthánu byly velmi blízko harému (níže 7, 7. n.); jako apadána tak i bíthán byla síň sloupová (níže v. 6.). Susská apadána zabírala plochu bezmála jednoho hektaru. Sloupořadí, schody a ohrada zděná zabírala 18kráte větší plochu, kterou dělily (dva) pylony (táhlé seříznuté jehlance). Před pylony (jižně) bylo velikolepé schodiště, vedoucí z rozsáhlé plošiny dolů do hlavního (vnějšího) dvora, do zbrojiště. Za pylony (na sever) leskla se vlastní apadána, zakrytá větvemi visuté zahrady; v té apadáně byli přijati vyslanci všech řec. států (Dieulafoy).

V. 6. Vyšší hodnostáři (v. 3. n.) hodovali v paláci, v jídelně, v hodovnách; ostatní královské služebnictvo na dvoře zahrady královského „bithánu“. — „lan“ bylo třeba, ježto těžkých koberců tenké provazce nebo „šňůry“ nebyly by unesly. — O „kmentu“ viz Gn 41, 42. O „purpuru“ viz Ex 25, 4. — Na „pohovkách“ leželi hodovníci u stolu dle tehdejšího zvyku. Byly zlatem a stříbrem protkané, proto slují „zlaté“ a „stříbrné“. Také Herodot svědčí, že bývaly v paláci Xerxově zlaté podušky a stoly (Herodot IX. 82.). Assyrský král Assurbanipal mel prý 150 zlatých stolů a tolikéž divanů zlatých (Herodot, Polybios). Na podlaze byla tehdy „mosaika“.

V. 8. Král ustanovil dozorce, by každý mohl píti kolik „hrdlo ráčí“, by mu nikdo nemohl „brániti“ (tak lépe místo „nutiti“).