byl z Jerusalema tehdy, kdy Jechoniáše, krále judského Nabuchodonosor, král babylonský byl přestěhoval. 7Ten byl pěstounem dcery bratra svého, Edissy, jiným jménem Ester zvané, která otce ni mateře neměla. Byla náramně krásná, sličného vzezření, i vzal si ji po smrti otce i matky její Mardocheus za dceru. 8Když pak se rozhlásil králův rozkaz, a podle jeho vůle mnoho krásných panen přivedeno bylo do Sus, a odevzdáno Egeovi komorníku, dána mu byla též Ester mezi jinými děvami, aby chována byla v počtu žen.
9Ta zalíbila se mu a nalezla milost v očích jeho. I přikázal komorníkovi, ať si pospíší s tím, čeho třeba k ženské kráse, ať jí dá přiměřenou stravu a sedm nejkrásnějších děv z domu královského, ať ji i služebnice její vyvnadí a vyšlechtí. 10Ona pak nechtěla oznámiti mu národnosti své a původu svého, ježto jí byl přikázal Mardocheus, aby o tom dokonce mlčela. 11A ten procházel se každý den před nádvořím domu, ve kterém vybrané panny chovány byly, jsa starostliv, jak se má Ester a chtěje věděti, co s ní bude.
12Než došlo podle pořádku na tu onu pannu, aby vešla ke králi, než bylo vykonáno vše, co k vyšlechtění ženskému příslušelo, minul dvanáctý měsíc; šest měsíců totiž mazaly se olejem myrhovým, a druhých šest (měsíců) jiných mastí a voňavek užívaly. 13Vcházejíce ke králi, čehokoli požádaly k vyšlechtění příslušného, dostávaly, a připravivše
Gilgameš, rek babylonský, dle jiných = Tammuz (bůh); dle jiných Onias-Dositheos, který zachránil Filopatora, (3. Mach); dle jiných = Ananias a Chilkias miláčci Kleopatry III.; dle jiných Apollofanes = Apollo. (Dle Scholze Mardocheus = obraz Israele, který přijme křesťanství).
- Ester je dle jedněch manželka toho neb onoho krále výš uvedeného; dle jiných Ester = bohyně Ištar; dle jiných = Kleopatra III., která zapudila Kleopatru II.; dle jiných = Tammuz na světě = Ištar leta (proti Tammuzu v podsvětí = Ištar zimní). (Dle Scholze Ester = obraz pohanství, které vstoupí do lůna církve.)
V. 7. Edissa hebr.: Hadassa = Myrta. (Srv. Támár = Palma; Šúšanná (Zuzana) = Lilie; Bosmat (Gn 26, 34; 3. Král 4, 15.) = Balšámovník ) To bylo její rodné, židovské jméno. „Estér“ bývá odvozováno z perského sitareh = Hvězda; jiní vidí v tom názvu jméno bohyně Ištar. Také manželka Fraataka I. slula „Bohyně nebes“. To jméno dostala nejspíše, když byla zařazena do haremu, nebo když se stala královnou. (Srv. čestné názvy pozdějších královen perských. „Upřímná přítelka státu“ slula milostnice šacha Nasser-ed-dina.) Stotožňovati Hadassu s Atossou, matkou(!) Xerxovou a dcerou Cyrovou nelze. — Dle Vulg byla tedy Ester Mardocheova neť. Dle hebr. byla však dcera bratra Mardocheova otce, tedy „sestřenice“ Mardocheova.
V. 8. Židovský původ nebránil Esteře překročiti práh haremu; naopak vilní vládcové východní milovali rozmanitost krásek, ke které přispívala rozmanitost národnostní.
V. 9. „mu“ = Egeovi. — Místo „vyvnadí a vyšlechtí“ dle hebr. vykázal jí a družině její nejlepší příbytky haremu. Měl „si pospíšiti“, aby pravidelná lhůta 12 měsíců (níže v. 12.) mohla býti zkrácena. — O sedmičce viz výše 1, 14.
V. 10 - „národnost“ židovská. — „původ“ = užší rod. Srv. výše v. 5.
V. 11. - před nádvořím… u hlavni brány, na kraji (= „před“) vnějšího velikého dvoru (= „zbrojiště“). Možno, že byl i Mardocheus kleštěnec dvorský. O styku příbuzných se ženami haremu, který byl udržován kleštěnci, viz příklad zajímavý, jak vzkazoval Otanes přání svá dceři Fedymě, manželce Lžísmerda. Níže 4, 11. Byl-li Mardocheus i sám kleštěncem, byl styk jeho s Esterou tím snazší.
V. 13. Večer, kdy měla již ta ona panna vejiti ke králi, mohla žádati šat, voňavky, šperk, (snad i jídlo nebo nápoj), který se jí nejvíce zamlouval, aby byla v radostné náladě, a také tou svého pána oblažila. Vyžádaným šperkem, který jí nejvíce slušel, mohla si získati stálejší lásku jeho, což nebyla věc snadná (!). — Harem Xerxův souvisel jižním svým křídlem se severním křídlem králova paláce („bírunu“).
