Úvod.
Jak se dostala Moabka Rut do israelské vystěhovalecké rodiny Elimelechovy
(1, 1—6).
Hlava 1. — 1Za dnů [jednoho soudce], kdy soudcové vládli, nastal v zemi hlad. Tu vyšel člověk z Betléma Judského, aby pobyl jako host v Moabsku s manželkou a se dvěma syny. 2Sám slul Elimelech, jeho žena Noemi, jeden ze dvou synů Mahalon a druhý Chelion, Efratští z Betléma Judského. Přišedše do Moabska zůstali tam.
Hl. I. — V. 1. - Spisovatel označuje „dobou soudců“ jen všeobecně čas, kdy se událost sběhla. O této době viz Sdc 2, 16; 3, 11. Neuvádí jménem soudce nejspíše proto, že v době, kdy Elimelech opustil Betlem, bylo Judsko porobeno nepřítelem, který přicházel v době žni se svými stády také do úrodných niv betlémských a tam vše, co se zelenalo, spásl (srv. Sdc 6, 5.), že nastal v zemi hlad. Madianové, kteří si tak v Israeli vedli a zabíhali na svých loupežných výpravách až ke Gaze (Sdc 6, 4.), sotva se vyhnuli úrodnému Betlému. Nejmenuje tedy spisovatel určitého soudce proto, že tehdy, kdy Elimelech Betlem opouštěl, Judsko vůbec žádného soudce nemělo. Teprve po deseti letech (Rut 1, 4.) slyšela Noemi (1, 6), že je zase v Betlémě dostatek chleba, a když se do Betléma vrátila, bylo možno zase konati ječnou žeň (1, 22.), protože nepřítel, Madian, byl již zahnán Gedeonem. Ani toho však spisovatel jménem neuvádí, ježto Gedeon „soudil“, t. j. vládl jen ve střední a snad i v severní Palestině, do Judska však jeho vliv nesahal, Judsko tedy ani tehdy žádného „soudce“ nemělo. Klademe-lí Booza do doby Gedeonovy, tedy přibližně mezi léta 1198—1158, a nastoupil-li David trůn po Saulovi asi roku 1011, připadá na pokolení Booz-Obed-Isaj-David (4, 17.) asi 150 roků, což není pravdě nepodobno; na věci by nic nezměnilo, kdyby snad bylo jedno nebo dvě kolena v tomto rodopise mezi Obedem a Isajem vynecháno. Viz níže 4, 18.—22. — Elimelech opustil svůj domov patrně proto, by se vyhnul nepříteli, který pustošil betlémská pole. Kdyby byl hlad způsoben toliko nedostatkem deště, byl by sotva domov opustil, ale modlil se k Jahvovi a očekával, že budoucí rok bude lépe, nebo by se byla jeho rodina zase z Moabska vrátila a nebyla by tam zůstala deset let. Rodina Elimelechova byla by se vrátila tím raději do Betléma, že tam měla své pole (4, 3.) a bohaté příbuzné (2, 1.) — „v zemi“ = ve vší Palestině, jak dosvědčuje době Madianů Sdc 6, 4. Kdyby byl mohl nalézti Betleman útulek v Palestině, byl by se vystěhoval raději někam do Palestiny a sotva do ciziny, kde býti „hostem“, t. j. cizincem, který má jen tolik práv, kolik mu jich přisoudí a uhájí jeho ochránce, nebylo nic příjemného. Elimelech měl v Betlemě nemovitý majetek, pole, které však prodal. Viz níže. K Betlemu přidáno „Judský“, t. j. patřící kmeni Judovu, aby bylo to město rozlišeno od jiného, stejnojmenného, které náleželo Zabulonovcům. Jos 19, 15.
V. 2. Elimelech = Bůh je králem. — Jméno to bylo v obyčeji také u Kanaanů, jak patrno z dopisův amarnských (Ilimilku, Milkili). Ježto byl
