dříví z třetí fůry a na novo zapálili. Potom popel smetli na hromadu, naložili na vůz a odvezli do blízkého Rýna.
Hranice vzplála, tam na břehu Rýna,
na ní umírá dálné vlasti syn —
a vůkol něho mnichův rota líná,
rouhavým smíchem velebí svůj čin.
A Vy se ptáte, kdo v těch plamenech?
toť Mistr Jan — toť nejslavnější Čech.
I.
A proč Mistra Jana za živa upálili?
Býval to přece veselý hoch jihočeský, Jan Michalů(v) z chudší selské rodiny, kde bylo několik dětí. Jeho rodná chaloupka pod hradem Husem, v nynějším městečku Husinci u Prachatic, je dosud zachována. Čilého chlapce dali na studie; snad na podnět pána hradu. Nejdříve asi do Prachatic, později na gymnasium do Prahy. V Praze pak našel Hus druhý domov. Živil se tím, že zpíval po kostelích jako ještě dnes činí studenti na př. u křižovníků v Praze. Sám o sobě vypra-
