vuje, že býval „žáček lačný“. A ještě na universitě že míval jen suchý chléb. Proto asi bylo vroucím přáním studenta Jana z Husince: „bych brzo byl knězem, abych tak měl dobré bydlo a rúcho a byl lidem vzácen.“ Měli se tenkrát nejlépe na hradě a na farách i na těch malých vesnických. Proto si přál Husův vrstevník:
„Státi v pěkném rúše zlatém
jsa knězem nebo prelátem
v kostele,
kde sedlák stoji ‚jak tele‘.“
Ale Jan, řečený Hus, nestal se farářem. Byl na kněze vysvěcen, ale tužby jeho vedly ho výše. Býti jen farářem — bylo mu málo.
II.
Už dávno před vysvěcením vykonal zkoušky „mistrovské“, stal se Mistrem svobodných umění a profesorem na universitě. V dnešní době, aby směl mladý lékař nemocné léčit, musí po studiích na universitě vykonati přísné zkoušky a státi se
