práva zákupného neboli emfyteutického a zaměňovalo takto svoje české právo za právo německé. Takovéto smlouvy jsou nejstarší prameny psaného práva vesnického. Poněvadž pak tyto smlouvy nemají stejný obsah, vzniká tím značná různost práva vesnického.
Prameny práva vesnického jsou jednak jmenované již smlouvy uzavírané mezi vrchnostmi a obyvatelstvem selským, jednak sbírky vesnických naučení zvané tež potazy, jednak zřízení a řády vesnické. Dále sem patří urbáře neboli knihy úročné, do kterých se zapisovalo zboží vrchnostenské správy a povinnosti lidu na něm usedlého, jakýsi prvopočátek venkovských knih pozemkových. Konečně sluší uvésti řády vrchnostenské, kterými vrchnosti jednostranně upravovaly poměr poddaného lidu.
Období III. Doba nová.
§ 9 Všeobecný rozhled.
Období toto lze charakterisovati těmito rysy:
- Nařízení královská mají značnou převahu nad právními prameny rázu stavovského.
- Cizí právo vniká nebývalou měrou do zemí českých; nastává t. zv. recepce práv cizích.
- V oblasti zemí koruny české dochází, ač nikoli výlučně, k unifikaci práva.
- Tvoří se právo společné zemím koruny české a také jiným královstvím a zemím spojeným pod žezlem rodu habsburského resp. lotrinského.
- Unifikace práva jde však ještě v jiném směru: práva zvláštní začínají mizeti a zavádí se jednotné právo platné pro všechny vrstvy obyvatelstva.
- V důlsledku nové úpravy státoprávních poměrů monarchie lotrinské po r. 1848 vzniká nám dvojí právo: říšské a zemské.
Ad A. Bitva na Bílé hoře a důsledkem toho povalení odboje stavovského v Čechách a na Moravě mají v zápětí, že si moc královská zjednává naprosté převahy nad mocí stavovskou, Převaha tato jest v prvé řadě patrna v oboru moci zákonodárné. Král vydává ze své moci Obnovené Zřízení Zemské a osobuje si právo výhradného zákonodárství. Skutečně také hlavním pramenem práva jsou v této době nařízení královská resp. zákony vydané jednostranně z moci královské. Zákonů, na kterých by se shodli král se stavy, jest tu již poměrně málo.
