Pokročíme-li dále k trupu, zříme opět množství tmavých, menších stínů, které pocházejí od aspirinů a pyramidonu, jež nestráveny leží mu v žaludku. Patrně vyloupil nějakou lékárnu a jsa laik nahltal se medikamentů takové spousty, že by to zabilo koně.
O něco výše vidíme pět zlomených žeber, pět překrásně zlomených žeber. Tyto fraktury jsou z nejpůvabnějších případů, jež znám. Srdce se směje při pohledu na ně a každý opravdový chirurg musí pacientovi tyto rozkošné zlomeniny věru záviděti. Tmavý pruh, jenž se táhne mezi nimi, nemusí vás znepokojovati; jest to pouze stříbrná pumpička, kterou tam zapomnělo druhé oddělení.
A nyní přicházíme, dámy a pánové, k hlavnímu problému, totiž k hlavě. Z mých referátů víte již, čím pacient trpí. Jest to obrovská ztráta paměti, provázená porušením smyslu pro rovnováhu, jak to Rhombergův fenomen jasně dokazuje. Tato ztráta paměti není však naprostá; nemocný mívá občas jasné chvilky, v nichž si vzpomene i na své zlodějské řemeslo. Tyto okamžiky dají se zjistiti podle zvýšeného tepu. V této chvíli…“
A tu profesor mechanicky uchopil ruku čísla 128 v zápěstí a pravicí zajel do vestové kapsičky. Zděšeně však vykřikl:
„Kde je můj zlatý chronometr?“
Vskutku, drahocenné jeho ženevské hodinky byly pryč. Veškero hledání bylo marno. Značně roztržit konstatoval profesor tep 138.
Pacient měl jasnou chvilku…
Další výklady profesora Kohna zřejmě trpěly příhodou s hodinkami. Skvělý jeho sloh byl porušen a závěr nevyzněl tak efektně, jak jej původně zamýšlel.
Cítil to sám a tím více se připravoval k blížícímu se kongresu. Den před odjezdem měl Josef Roubal opět jasnou chvíli.
Dovolil se na odpoledne domů, aby se převlékl a upravil pro
