minut nato snášeli všichni sluhové hotelu odřené kufry s namalovanými vlajkami, polepené cedulkami z drah i hotelů. Vzadu v garáži se pekelně rozhučely motory automobilů a než se poplašení hosté v prvním patře podívali z okna, co se to děje, vyjížděla z hotelu Fordka za Fordkou.
Mr. Alister si zatím napsal dvojí text dodací smlouvy a vložil je do náprsní tašky. Když za 25 minut vstoupil do salonku, houpal se Murphy opět v lenošce, jako by se nic nestalo.
„Hotovo, Murphy?“
„Hotovo, Mr. Alister!“
„Vezmete si nyní na starost moji korespondenci. Zítra večer budou tu první telegramy. Sestavíte z nich každý den přehlednou tabelu a dáte mi ji na noční stolek. Mimo to musí být pro mne stále připravena koupel s masáží. Budu mít málo času na spaní tyto dny, ať mě tedy nic nezdržuje. Rozuměl jste, Murphy?“
„Rozuměl, Mr. Alister. Buďte klidný!“
„Jste obratný hoch, Murphy. Když se to povede, víte, co vás čeká.“
Murphy se jen usmál a G. O. Alister mu potřásl rukou. A pak mu opět zmizela s tváře všechna živost a s ospalým výrazem šel do kavárny na schůzku s Kovacsem.
Teprve o páté hodině ranní se vraceli domů. O obchodních záležitostech však nepadlo ani slůvka. Naopak Mr. Alister projevil přání, že by si rád prohlédl město ve dne. Sešli se tedy o jedenácté hodině. Kovacs-Kohn nebyl příliš vyspalý, ale nechtěl, aby mu unikla jakákoli příležitost. Posnídal a spěchal na schůzku. Po obědě se hovořilo trochu o obchodě, ale Amerikán se vytasil s podmínkou, že místo plnění je Chicago a kontrahenti se podrobí usancím bursy chicagské.
„Však ty změkneš,“ myslil si Kovacs a objednal loži ve Folies Bergères.
