| Bláha | } Běží! Běží! (Ženou se za nimi.) |
| Synkové |
Děvčata. A půjdeme zas tancovat! (Běží za nimi.)
| Alena | } (se smějí). |
| Maří |
Purk. (všechen od sebe). To — toto — mně?! A před těmi chámy selskými?
Marg. Rač, prosím, pamatovati — teď je volno (ukazuje na pravo). Rač, prosím —
Jíra (vrátiv se k purkrabímu). Teď ty vody, kam pán káže, tekou. (Posměšně.) Rač dáti provolati.
Purk. Ty — ty — za toto —
Marg (potahuje ho). Pro Bůh — on nás ještě —
Jíra (k Marg.) Ty’s tu ještě, stará klevetnice?
Marg. (rychle ustupujíc). Pane — on mne — zastřelí — (Pojednou se otočí a rychle odejde, všecka vyděšená, v pravo.)
Purk. (také tam ustupuje, snaže se zachovat důstojnosť). Za to se mi zodpovíš — a ta — (na Alenku) svodnice — tať přece kolébce neujde! (Odejde.)
Jíra (za ním se smíchem). A přijď si pro ni s těmi z Mrákotína!
Jíra, Maří, Alena.
Jíra. Dračí pokolení!
Alena. A ta bába co sklevetila!
Jíra. Jakoby medvědu v ucho nadmýchal. (K Aleně.) Ty že máš ráda takovou školskou partéku!
Alena. Studenta.
Jíra. Takovou mrzkou lež!
Alena (něco váhavši, se sklopenýma očima). Je to pravda, dědečku —
Jíra (trna). Jak? (Hledí na ni.) A není myslivec?
| Al. Jirásek: Kolébka. | 2 |
