Bláha (žasne).
Synkové a děvčata (se stranou smějí).
Purk. Jak — ty se opovažuješ? — (K 1. pacholkovi.) Hlas! Tak hlas bez — bubnu!
1. pacholek (rozkročiv se). Ve jméno urozeného Daniele z Mrákotína, purkrabí —
Jíra. Mlčiž!
Purk. (křičí rozzloben). Hlas — křič — a vy (k ostatním) taste!
Pacholci (chtějí napřáhnouti oštípy).
1. pacholek (tasí).
Jíra (strhne kuši). Hne-li se kdo —
Marg. Pro Bůh! (staví se ve strachu za purkrabího).
Maří | } | Bratře! |
Alena | Dědečku! |
Jíra (neslyše jich, k purkrabímu). Nám ohlašovat kolébku? Mé vnučce? Což je nějaká záletná helmbrechtnice? Vari! A hned pryč — hned — pravím, kliďte se! (Postupuje s kuší proti pacholkům.)
Pacholci (zmateni hledí na purkrabího a zase na Jíru i za sebe).
Bláha (přistupuje blíže k Jírovi). Jářku — kmochu — tuhle — tohle —
Jíra. Střelím, hrdinové z Mrákotína!
Pacholci (ustupují).
Purk. Stůjte! Lotři zbabělí —
Bláha (ku svým). Berou do zaječích, jak se říká.
1. synek. A tak na ně!
2. synek. Hrr — na ně! (Vrhnou se na žoldnéře.)
Jíra (v čele). Tak braši, jsou větší baby nežli vy —
Purk. Stůjte! Bodejte! Sekejte! Do věže vás vsadím. Eh — vy —
Pacholci (dali se na útěk).