Stránka:Afanasjev, A. I. - Ruské národní pohádky.djvu/75

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Tato stránka nebyla zkontrolována

vyptávati, ale baba jaga zakázala jí přísně přiznati se. Dlouho se bála svěřiti jim své hoře, dlouho se držela, ale konečně ji bratři přemluvili a ona jim všecko vypověděla: „Pokaždé, když odejdete na lov, ihned přichází do chaloupky stařena — zlostná tvář, dlouhé vlasy šedé! a káže mně jí v hlavě hledati a ssaje moje prsa bílá.“ — A! povídá slepý, to je baba jaga; počkej, však se s ní vypořádáme! Zejtra nepojedeme na lov, ale budeme hleděti, abychom ji přilákali a chytili. — Nazejtří ráno nejdou bohatýři na lov. „Nu, strýče beznohý! povídá slepý, vlez pod lávku, seď tichounce a já půjdu na dvůr a postavím se pod oknem. A ty, sestřičko, jak přijde baba jaga, sedneš tuhle sem, u tohoto okna, hledej jí v hlavě a odděluj pomalu chumáčky vlasů a spouštěj s okna dolů na dvůr: já ji za šedé kosmy chmatnu!“ — Řekl, stalo se. Chytil slepý babu jagu za šedé kadeře a křičí: „Ej, strýče Ranče! vylez zpod lávky a podrž ještěrčí babu, co zatím půjdu do jizby.“ Baba jaga uslyšela, že je zle, chce vyskočiti, hlavu zdvihnouti — ale kde? už je v pasti! trhala sebou, zmítala — není pomoci. A tu vylezl zpod lávky Ranec strýc, přivalil se na ni jako kamenná hora, jal se babu jagu dusiti. Skočil do jizby slepý, povídá beznohému: „Nyní musíme rozdělati velikou hranici, spáliti ji proklatou na ohni a popel pustiti po větru!“ Baba jaga se dala do prošení: „Milouškové, holoubkové! pusťte… co chcete, všecko vám udělám!“ — Dobře, stará čarodějnice! řekli bohatýři, ukaž nám studni s hojivou a živou vodou. „Jenom mě nebíte, hned vám ukážu!“ Ranec strýc, dubová čepice, sedl na slepého; slepý vzal babu jagu za vlasy; baba jaga vedla je do lesní hlubiny, přivedla k studni a praví: „Toto je hojící a živoucí voda!“ — Pozor, strýče Ranče! řekl slepý, nedávej se ošiditi: jak nás nyní oklame, nebude nám na věky žádné pomoci! Ranec strýc, dubová čepice, ulomil se stromu zelenou haluz a hodil do studně: haluz ještě nedoletěla vody a už se vzňala ohněm! „Co, ty nás budeš šiditi!“ Bohatýři jali se babu jagu dusiti, chtějí ji proklatou uvrhnouti do ohnivé studně. Ještě více než prvé je prosila, zaklíná se