Stránka:Afanasjev, A. I. - Ruské národní pohádky.djvu/66

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Tato stránka nebyla zkontrolována


a v tu dobu přiběhl k němu šerý vlk a poznal po čichu Ivana carovice. Chtěl mu pomoci — vzkřísiti ho, ale nevěděl, jak to udělati. V touž dobu uviděl šerý vlk jednoho havrana a dvě havraňata, kteří létali nad mrtvolou a chtěli se spustiti na zem a najísti se masa Ivana carovice. Šerý vlk schoval se za keř a jakmile se havraňata spustila na zem a počala jísti tělo Ivana carovice, vyskočil zza kře, uchvátil jedno havraně a chtěl je roztrhnouti na dvě. Tehdy spustil se na zem havran, sedl opodál od šerého vlka a řekl mu: „Och, ty hej jsi šerý vlk! nedotýkej se mého mladého dítěte; vždyť ti nic neudělalo.“ — „Poslouchej, havrane havranovici! pravil šerý vlk, nedotknu se tvého dítěte a pustím je zdravě a bez úrazu, když mně posloužíš službu: zaletíš za třikrát devět zemí do třikrát desáté říše a přineseš mně mrtvé a živé vody.“ Na to havran havranovic řekl šerému vlku: „Učiním ti tuto službu, jenom se nedotýkej ničím mého syna! Pověděv tato slova havran odletěl a zmizel z očí. Třetího dne havran přiletěl a přinesl s sebou dva měchýřky: v jednom byla živá voda, v druhém mrtvá, a dal ty měchýřky šerému vlku. Šerý vlk vzal měchýřky, roztrhl havraně nadvé, postřikl ho mrtvou vodou — a to havraně srostlo, postřikl živou vodou — havraně se zatřepalo a letělo. Potom postřikl šerý vlk Ivana carovice mrtvou vodou — jeho tělo se srostlo, postřikl živou vodou — Ivan carovic vstal a promluvil: „Ach, jak jsem dlouho spal!“ Na to řekl mu šerý vlk: „Ano, Ivane carovici, spal bys věčně, kdyby ne mne; vždyť tě bratři tvoji posekali a krásnou královnu Helenu a koně zlatohřivého a ptáka ohniváka odvezli s sebou. Nyní pospěš co můžeš nejvíce do své vlasti; bratr tvůj Vasilij carovic žení se dnes a bere si tvou nevěstu, krásnou královnu Helenu. A abys tam byl dříve, posaď se raději na mne na šerého vlka; já tě na sobě donesu.“ Ivan carovic sedl na šerého vlka; vlk běžel s ním do říše cara Vyslava Andronovice a dlouho-li, krátko-li — přiběhl k městu.

Ivan carovic slezl s šerého vlka, šel do města a přijda do paláce shledal, že bratr jeho Vasilij carovic bere si krásnou