Stránka:Afanasjev, A. I. - Ruské národní pohádky.djvu/169

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Tato stránka nebyla zkontrolována

hlupák do ucha a druhým vylezl a stal se jonákem, jakého si nelze pomysliti, ani v pohádce pověděti, ani pérem vypsati. Potom sedl na svého koně a jel do města. A že jel velmi rychle, dohnal své bratry a křičel na ně zdaleka, aby mu šli s cesty. Bratři uslyšeli, že křičí a ustoupili stranou; ale jak byl u nich, počal je bíti bičem a vybiv jim hodně, jel do města. Potom přijel k popravišti; ihned otevřeli šraňky, a hlupák, jak mile tam vjel, učinil všem bohatýrům poklonu a postavil se s ostatními do řady. A když přišel čas, kdy se mělo skákati přes věnce, počali se mnozí bohatýři rozjížděti a skákati přes ty věnce, ale nikdo nemohl přeskočiti ani šest věnců. Potom přišla řada na hlupáka. Vyjel do prostřed popraviště, obejel jedno místo několikkrát, přijel k věncům a skočil na svém koni přes devět věnců. Ale vida, že kůň jeho nepřeskočil všech dvanácti, obrátil se a jel do lesa. A když přijel k lesu, rozsedlal svého koně, sňal se sebe pancíř a brnění, zavázal koni řemeny na sedle a pustil ho proskočiti se. Potom oblekl selské šaty a sdělav se stromu koš šel do lesa na houby a nasbírav jakýchkoli šel domů a dal je švakrovým. Švakrové vidouce ty houby, které hlupák přinesl, počaly ho plísniti a řekly: „Ty houby jsou leda pro tebe!“ Hlupák neříkaje ničeho vlezl na pec a seděl. Potom přijeli jeho bratři a počali vypravovati, že viděli na popravišti množství králův; potom řekli: „a když přijel jeden bohatýr, jonák až až, ten měl koně, že takového neměl nikdo; ale při tom byl takovy drzý, vybil nám na cestě za to, že jsme hned neuhnuli s cesty.“ Hlupák sedě na peci pravil: „Nenabil jsem vám to já?“ Bratři naň zakřikli: „Co to, hlupáku, pleskáš? ještě tě svážou a nás s tebou. Hlupák umlkl a seděl celý den na peci.

Třetího dne počali se bratři opět sbírati do města a hlupák vida to praví: „Vezměte mě s sebou, bratři.“ Ale oni mu řekli: „Kam s tebou hlupákem? máme tě vzít místo strašidla, aby se nám lidé smáli?“ Hlupák mlčel a bratři jeho jeli; potom slezl hlupák s peci a vzav koš šel na houby. A když přišel do lesa, shodil se sebe koš, pověsil ho na strom,