Přeskočit na obsah

Stránka:Afanasjev, A. I. - Ruské národní pohádky.djvu/105

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Tato stránka nebyla zkontrolována

spat; jitro jest moudřejší večera.[1] Muž usnul a žena vyšla přede dveře, otevřela svou čarodějnou knihu — a v tom okamžiku stáli před ní dva neznámí jonáci: Co se líbí — rozkazuj! „Vezměte tuhle toto hedbáví a udělejte mně za jednu hodinu koberec, ale takový divotvorný, jakého na celém světě nikdy nebývalo; a na koberci aby bylo cele království vyšito i s městami i s dědinami, s řekami i s jezerami.“ Dali se do práce, a ne za hodinu, ale za deset minut udělali koberec — všem ku podivu; dali jej střelcově ženě a zmizeli, jakoby se propadli. Ráno dává žena koberec mužovi. „Na, povídá, zanes na trh a prodej kupcům, a dej pozor: Ceny neudávej, ale beř, co dají.“ Fedot vzal koberec, rozestřel, pověsil na ruku a šel po trhu. Uviděl ho jeden kupec, přiběhl a táže se: „Poslouchej, příteli! Máš na prodej, jak?“ — Mám. — „A co stojí?“ — Ty jsi kupec, udej cenu. Tu kupec přemýšlel, nemůže koberec oceniti Přiskočil druhý kupec, za ním třetí, čtvrtý… i sebral se jich zástup veliký, hledí na koberec, diví se, ale nemohou jej vyceniti. Tou dobou jel okolo kupeckých bud palácový komendant, uhlídal zástup i zachtělo se mu zvěděti, o čem kupci rozmlouvají. Vylezl z kolesky; přistoupil a praví: „Buďte zdrávi, kupci trhovci, zámořští hosté! o čem máte řeč?“ Tak a tak, nemůžeme vyceniti koberce. Komendant pohlédl na koberec a podivil se také. „Poslouchej, střelče! povídá; pověz mně pravdu pravdivou, kdes vzal takový vzácný koberec.“ — Má žena ho vyšívala. „Kolik ti za něj dám?“ — Já neznám sám ceny; žena mně kázala nesmlouvati, ale vzíti, co dají. „Nu, tu máš deset tisíc!“ Střelec vzal peníze a dal mu koberec. Tento komendant byl vždycky u krále, pil a jedl za jeho stolem. Jednou přišel ke králi na oběd a vzal s sebou koberec: „Nelíbí-li se vašemu veličenstvu podívati se, jakou vzácnou věc jsem dnes koupil.“ Král se podíval —

  1. Rusky: utro večera mudreněje; česky: Kdo ráno vstává, tomu Bůh dává (požehnává), ranní (rané) ptáče dále skáče (doskáče); německy: Morgenstunde hat Gold im Munde anebo zde připadněji: Ueber Nacht kommt guter Rat.