ládka svých hospodářů lépe poslouchala, po nocech, hospodách a palírnách, třebas až do rána se nepohlavkovala, žádných křiků a povyků na návsi nedělala, aby se karban v domech nerozmáhal, aby se bezpečnost osoby a jmění zachovala, aby cesty v dobrém se držely pořádku, aby je-li kde co zpravovat, bez průtahu a odporu se to provedlo, vůbec aby pořádek a čistota v celé obci panovala. Má-li tedy strýčku můj! vaše představenstvo takový respekt, tedy co nejdříve vydáme tiskem krásnou na noho chválořeč a uložíme ju ve vaši obecní truhle. Tento ale respekt vyšine se zajisté o několik stupňů výše, bude-li míti místní představenstvo samojedině to právo, povolení udělovat k ženění. Tu zajisté strýčenku můj! mnohý takový prohnaný hejsek, jenž v rozpustilosti své prý ani Boha ani čerta se nebojí, maje ale zapotřebí povolení k ženění od obecního představenstva, přece zkrotne a bude hezky baranicu mačkati před obličejem pana starosty. A jak teprv by takovému srdce tlouklo, kdyby tak půdmistr s přísnou tváří jemu peprnou držel kapitolu co do mravů a chování jeho ? Mohlby inu vyhrožovat, že mu právě za pokutu povolení odepře, byťby to také jen tak na oko bylo. Vždyť strýčku můj! známo vám, že obecenský zákon zřetelně určuje, kdo je sousedem, příslušníkem a kdo přespolním, vůbec kdo do obce patří. A všem těmto může-li se snad zabrániti, aby nelezli do manželského jha ? A jak, kdyby muž nebo žena z jiné byl obce? Tu platí strýčku ono: „Muži k ženám, stolice k stěnám!“ jak to totiž říkáváte nad stromem při svatbách.
Pročež můj nejmilejší strýčku! snad ještě nejste v úřadě anebo půdmistrem! Ale až vás vyvolí, tehdy povědom jsa své důstojnosti a důležitosti vemte si to za pravidlo, promluviti jen — slovo a hned na ty — poslušnost. Hlavně ale dodejte si lesku a velebnosti při udělování konsensu k manželskému sňatku. Hledte zachovati samosprávu své obce. A ja k dalece já vás znám, zajisté byloby půdmistrování vaše toliko ku požehnání pro dědinu vaši. Tam byste jistě osobně rozháněl pokoutní schůzky, tuby jistě nesměl v hospodě žádný déle zůstati, leč do desíti hodin, tuby jistě se tam v karty nehrálo třebas do 2 hodin v noci, tuby jistě všechny cesty v nejlepším byly stavu, tu by jisté ze žádného gruntu nesměla hnojůvka na náves téci a smraditi, aniž by na návsi smělo býti močidlo; tuby jistě opravy veřejných a posvátných míst obci patřících rychle ku předu kráčely — zkrátka, tuby jistě vaša obec byla sluncem na obzoru všech obcí Moravských.
Zatím mějte se dobře. Jindy zase něco hrozného.
