Stránka:České státní právo.djvu/24

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Tato stránka byla zkontrolována

nastoupila doba samovlády čili absolutismu, v níž nesvolávaly se sněmy, a panovník vládl úplně neobmezeně. Stav tento potrval až do r. 1860., kdy po nešťastné válce v Italii Rakousko pokládalo za nutné uspokojiti nespokojené své národy. Dne 20. října r. 1860. vydán byl říjnový diplom jako neodvolatelný základní zákon. Diplomem tímto položena byla hlavní váha na sněmy a jen pro některé výslovně vytčené věci měla býti zřízena říšská rada, ale již 26. února r. 1861. vydána byla ústava zvaná únorová nebo také Šmerlingova, která se sice nazývá provedením říjnového diplomu, jest však přímou protivou jeho; neboť sněmům náležely jen některé výslovně vytčené věci, říšské radě pak všecko ostatní. Tato říšská rada byla dvojí: širší, v níž měli býti zástupci všech zemí rakouských i uherských, a užší, v níž Uhři neměli zastoupení. Širší rada nikdy se nesešla, poněvadž Uhři nikdy jí neobeslali.

Poslance volil sněm ze svého středu dle jednotlivých kurií (velkostatkářské, městské a venkovské). U nás v Čechách byl velmi silný odpor proti obeslání říšské rady vedený Palackým. Ale konečně zvítězili ti, kdož byli pro obeslání (Rieger a hlavně kardinál Schwarzenberg) a vstoupili do říšské rady s ohražením státoprávním. Toto vstoupení bylo velikou politickou chybou. Tam pronásledování byli jak strannickým jednáním předsedy tak i Němcův, tak že národní poslanci již následujícího roku na