Stránka:Časopis Vlasteneckého spolku muzejního v Olomouci, issue 112.pdf/16

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Tato stránka byla zkontrolována
— 180 —


Že jeho neobyčejná skromnost a prostý spůsob života neunikly ani lidu obecnému, svědčí tento případ.

Musejní spolek v Olomouci, nechtěje, aby zůstal Wurmův hrob o Všech Svatých neoznačeným, dal tam postaviti prozatímně prostý, ale slušný dřevěný kříž s nápisem, neboť projektován jest pro Wurma pomník přiměřenější. Jinak arci byl hrob květinami a věnci velice vkusně vyzdoben. Lidé přicházeli k jeho hrobu v hojném počtu, aby zatkli tam buď svíčičku, aneb aby se pomodlili za kněze všeobecně váženého a milovaného. A tu bylo slyšeti nejeden hlas: »má sice jednoduchý kříž, ale ten je právě ve shodě s jednoduchým a prostým jeho životem. Patrně ani jiného si nepřál.«

Nepatrná jest arci tato událost, uvádíme ji však proto, poněvadž jest k našemu tvrzení vhodným dokladem. Ale prostý a jednoduchý spůsob jeho života měl mimo to ještě druhou příčinu. Wurm vyznačoval se silně vyvinutým smyslem pro spořivost. Spořivost byla jím vysoce ceněna. A to nejen proto, že spatřoval v ní mravního činitele, který přispívá k zušlechtění naší vyšší přirozenosti mravní i umové, poněvadž žádá v mnohé příčině sebevlády a sebekázně, ale že je také duležitým činitelem hospodářským.

»Pomysleme si«, říkával, »jaká podivuhodná změna nastala by v národě k lepšímu, kdyby se ukládaly veškeré peníze, které vydají se nyní na méně potřebné, ba i na nepotřebné věci, kdyby totiž tyto peníze tvořily kapitál, z něhož plynul by opět úrok. Tu přes všeliké námitky přece jen lépe by vzkvétaly řemesla, průmysl a obchod, šíříce se a mohutníce zdravým a blahodárným spůsobem.«

A že přál si Wurm vroucně lepšího rozmachu tímto směrem v našem národě, rozvinul horlivou činnost za příčinou zařizování založen již v létech předšedesátých a šedesátých minulého století. Čímž nezamýšlel však pouze finančně podepříti české živnosti, průmysl a obchod levným a snadněji přístupným úvěrem, nýbrž chtěl tím navésti náš lid také k lepší spořivosti. A proto dobře toho jsa si vědom, že skutky ještě účinněji působí nežli pouhá slova, předcházel sám dobrým příkladem. Že přes to nenahromadil kapitálů, má jinou příčinu.

Wurm žil tak prostě a střídmě, nevyhledávaje žádných vzácností a Iahůdek, že je to až neuvěřitelno, poněvadž v jeho kruzích dosti neobvyklo. Teprve až dostavila se zhoubná jeho choroba, která žádala zvláště dobré výživy, nezdráhal se více podrobiti se všelikým změnám, které předepsali mu lékař a pečlivá jeho hospodyně.

»Hm, to se mám dobře, není-Iiž pravda?« říkával pak s obvyklým svým humorem, kdykoli při jídle byl zastižen. »Však to má ona na svědomí, víte ona, když mne tak zhýčká«, ale sotva vyřkl tato slova, již změniv žertovný výraz tváře, dodával vážně: »Ne, ne, to musíte rozumět. Kdyby jí nebylo, nebylo by také mne více. Jsem jí velikými díky zavázán, tak velikými, že nebudu nikdy s to, abych se jí za to odvděčil přiměřeně. Je tak dobrá a obětavá!«

A tento výmluvný projev, který opakoval velice často, odhaluje nám opětně krásný rys vzácné jeho povahy: Wurm byl neobyčejně