Starý Vyšehrad

Údaje o textu
Titulek:	Starý Vyšehrad
Autor:	Popelka Biliánová
Zdroj:	Národní listy roč. 46, č. 201. str. 1 Národní knihovna České republiky
Vydáno:	23. 07. 1906
Licence:	PD old 70
Viz též: Staré obrazy Vyšehradu

Poměrně nejspolehlivější, nejpřehlednější a nejvěcnější obraz starého Vyšehradu jest rytina Sadelerova z r. 1606, ač máme ještě jiná a starší vyobrazení Vyšehradu. O skutečné jsoucnosti tak mnohých zobrazených budov na rozličných obrazech Vyšehradu svědčí nejen chudé, dosud zachované památky, ale i zbytky zdí tu i onde objevených při nahodilém kopání.

A Sadeler sám jediný zobrazil nám i hradiště palácové se sříceninami budov nejen od Vltavy, nýbrž i se strany protější, z východu.

Na podiv jest, že tato druhá Sadelerova rytina, vydaná ve sbírce italských obrazův a otištěná v Glückseligově Vyšehradu, zůstala naprosto nepovšimnuta pro neurčitost (prý) a nejasnost přehledu. A zatím je to každému, kdo jen trochu vážněji zabýval se starým Vyšehradem, úplně jasný a přehledný obraz hradiště v místech nynější zbrojnice. Ba i ty sbořeniny menších budoviček tehdejších stojí dosud na svých místech — ovšem opraveny a upraveny.

Ano i ta dosavadní černá studeň dobře jest na obrázku patrna v laťkovém plůtku a vypadá jako cylindr (klobouk) střechou vzhůru postavený. Tenkrát (za Sadelera) pěstovali prý na hradišti jenom zeleninu, jakož záhonky plotem obehnané ukazují; dnes v těch místech sekají seno — totiž: když je tam cvičící vojáci nepodupou.

A směrem ke sřícenině Libušiny lázně (vodárny) na skále nad řekou vede branka nebo spíše vrata ven nad řeku. V nároží hradeb znatelna jest sřícenina hlásky, patrná z opačné strany od řeky na všech starých obrazech.

V místech nynější dřevěné černé kůlny, za níž leží teď pokácený meridian, jsou patrné sříceniny veké nějaké budovy o dvou patrech, jejíž přízemní okna jsou již z části zemí zasuta. Od nároží této sfíceniny znatelný jest zbytek zdi šikmo proti kostelu vybíhající směrem severozápadním — doklad zase, že tu stávala nějaká velká budova s usečeným nárožím, jakož na některých obrazech bývá zpodobněn palác knížecí před rozbořením za válek husitských (r. 1420). Asi před dvěma lety sázel v těch místech vyšehradský velitel pevnosti stromky, a nemohl jich vysázeti, jak by žádoucno bylo bývalo: mimo jiné četné zbytky zdí v těchto místech odkryl i tuto šikmou zeď starého rázu.

Na obrázku tomto nemá již zmíněná hláska v nároží před kostelem střechy, aniž viděti jest branku v těch místech patrnou na velké rytině Sadelerově s opačné strany od řeky. Dle toho nejsou obě rytiny s jedné doby.

Na místě nynější zbrojnice jest prázdné misto s menší sřiceninou budovy, kteráž přisunuta jest hodně blízko ke kostelu, jest pouze přizemní a až navrch nasypána rumem, má maličká okénka a dvoje dveře, z nichž jedny jsou vyšší.

Místo, kde nyní zbrojnice stojí, není osázeno zeleninou: patrně bylo zde pusté rumoviště po sřícených budovách, z nichž stavivo rozvezli si lidé.

Ale svrchovaně zajímavá jest východní část hradiště: nynější staré děkanství pojato jest ještě ve hradby bývalého knížecího paláce a opodál děkanství směrem k Podolí jest hradní brána se zbytkem nejspíš věže, kde ostře rýsuje se vedle sebe pět štítů. Podle všeho jest to tedy býv. hradní brána do vlastního a vnitřního hradu. A k jihu této brány zvedá se mohutné zdivo sřícené věže, z niž vyrůstá mohutný strom. Před hradní branou do rohu vybíhá zeď zahrádky starého děkanství skorem zrovna tak, jak dosud jest. A za hradební zdí směrem od starého děkanství ke kostelu kapitolnímu jest naznačena veřejná cesta, po níž jdou lidé.

Když v r. 1903 vykopali v zahrádce starého děkanství zbytky románské basiliky, byla nalezena úroveň podlahy chrámové stejná s úrovni protějšího hradiště.

Vlastní vnitřní hrad starých Přemyslovců — povolíme-li trochu uzdu fantasii — zaujímal tedy původně hradiště celé nynější zbrojnice asi tak, jak ke kostelu nyní ohraničeno jest, ale k východu hradební zeď posunuta byla až za staré děkanství se sříceninou staré basiliky, o níž dosud sporno jest, zdali zasvěcena byla sv. Klimentu či sv. Vavřinci, jehož kaplička dosud zachována jest ve starém domě děkanském.

Kromě jiných závažných důvodů svědčí sv. Klimentu i sama přítomnost ve vnitřním hradišti knížecího paláce a nemůže fantasii býti na závadu ani křížový tvar basiliky do 11.—12. stol. kladený.

Sadeler tedy sám jediný — fantasie unáší nás dále — zobrazil hradiště paláce vyšehradského, než zastaveno bylo nynější zbrojnicí, a ze zbytků sřicenin jde na jevo, že hlavní palácové budovy stály nad řekou a směrem ke kostelu sv. Petra a Pavla, k němuž asi bokem úplně přiléhaly.

Poblíž zmíněné studně hradní pod starou mříží ukazují prý chodbu podzemní k Libušině lázni; a zatím jest to jen stará stoka, jejíž ústí patrno jest ještě teď ve stráni před tunelem. Na rytince Sadelerově (v museích, poněkud zvětšené) viděti jest na jižní straně kostela zachovalou budovu s křížkem, kteráž ukazuje od paláce ve sříceniny přístavek jako vchod do kostela tohoto.

Tato budova vedle hlavního chrámu nejeví se s této strany součásti jeho, spíše svatyní samostatnou, jejíž vchod jest přisunut skorem k samé hradební zdi palácové.

Na druhé rytině Sadelerově s opačné strany jeví se tato budova ke hlavnímu chrámu přičleněna tak, že by chrám měl dvě střechy po délce chrámu, což i písemně zaznamenáno jest.

Na malé rytince viděti však na místě presbyteře ke chrámu přistavěnou budovu mnohem nižší o vlastním krytu; mohl býti opatřen tudíž hlavní chrám dvojí střechou i na příč kostela, čemuž svědčí i to, že polozřícený kostel byl znova klenut r. 1565, ale presbyteř vystavěna později a hlavni oltář vysvěcen teprve r. 1599.

Na velké rytině Sadelerově má však hlavní chrám i presbyteř i zvonici (dřevěnou od poloviny), kteréž na rytince malé také není. Špička věže, kteráž od hlavního chrámu pozad nějaké střechy vyhledá, jest od kostela sv. Alžběty pod Vyšehradem.

Ve vnitřním hradišti pouze tři budovy jsou pod střechou: kde tedy stál zámek vyšehradský v těch dobách, o němž několikera zmínka jest v městských knihách vyšehradských? Nebo jest některá z těchto budoviček zámkem tím, v němž přebývali purkrabí vyšehradští? Asi ano, neboť ani Sadeler, ani starší obrazy Vyšehradu z r. 1550 a 1562 nevykazují budov, jež by na zámek mohly býti spíše vyloženy nežli tyto.