Staré obrazy Vyšehradu

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Údaje o textu
Titulek: Staré obrazy Vyšehradu
Podtitulek: Napsala Popelka Bilianová[1]
Autor: Popelka Biliánová
Zdroj: Národní listy roč. 46, č. 208. str. 1
Národní knihovna České republiky
Vydáno: 30. 07. 1906
Licence: PD old 70

Velmi zajímavé jsou rytiny a obrazy Vyšehradu z posledních tří století.

Rytina Vyšehradu z roku 1562 zajímavá je tím, že na ní za kostelem sv. Petra a Pavla není ničeho viděti ze sřicenin palácových. Pouze v nároží hradebním před kostelem jest hláska s ozubenou zdí, pod kostelem shrnuto plno sřícenin a za kostelem směrem k nynějšímu parku viděti jest podobnou hlásku, jako před ním. — Hrobky u Slavína asi v těch místech postavené vytesány jsou celou šíři v tlouštce staré zdi — důkaz, že tu stávala nějaká věž nebo cosi podobného.

Na obraze tomto viděti hradbu nějakou nebo zeď směrem od zmíněné hlásky v místech Slavína směrem nynějších kanovnických domův až k rotundě sv. Martina v ten rozum, že rotunda sv. Martina jest vnitř ohrazení.

* * *

Sem k rotundě sv. Martina klade profesor Vacek knížecí dvůr hospodářský, rozdílný od paláce knížecího.

Obraz .Vyšehradu z r. 1550 je málo odlišný od Sadelera. Z XVIII. století zajímavy jsou dva obrazy, kteréž nám představují Vyšehrad před rokem 1420.

První z nich jest v kostele na Pankráci a visí nad postranním vchodem. Druhý jest v městském museu a pochází z majetku vyšehradského kanovníka Ryby (1794).

Oba mají týž základní vzhled i pojetí pouze s tím rozdílem, že v obraze od kanovníka Ryby mezi kostel sv. Petra a Pavla vsunuta jest výpadní branka se dvěma věžemi v pozadí.

Pankrácký obraz Vyšehradu mylně pokládán jest za Rybův a oba stejně jsou odsuzovány za naprostý výmysl.

A to ne neprávem: obraz Rybův jest dokonalou čtverylkou Vyšehradu, tancem vyšehradských věží i pohledů.

Pěkně do řady seskupeny jsou zde čtyři pohledy vyšehradské: knížecí palác od severu, výpadní branka k Podolí s kulatou věží a dvěma jinými ze hradiště palácového od jihu, hlavní chrám od východu a Karlova brána (Najšpieka = Neunspitzenthor) od západu přes střechu nějaké budovy. V obraze pankráckém chybí zmíněná vypadni branka ku Podolí.

Že obraz ten není zcela fantastickým, dokazuje zmíněná rytinka Sadelerova sbořenin v knížecím paláci; obraz Rybův ukazuje budovu palácovou, vysunutou na usečený roh nad Vltavou u kostela, na skálu vybíhající budovu (hned vedle) o vysokých oknech, patrných na obou obrazech Sadelerových, vodárnu na skále, věž nad Podolím, také znatelnou ve sříceninách, a jinou u kostela, mnohem vyšší s ochozem a cimbuřím, k níž druží se budova, vysunutá blíž k místu kostela, kterýž dál je zobrazen. Vedle této budovy rýsuje se kulatá věž z opačné strany paláce — od Podolí, jejíž sříceninu viděti jest u Sadelera. A pcd ní jest výpadní branka do vinic vyšehradských k Podolí — zachovaná u Sadelera, věž hradní s hláskou vedle budovy, nejspíš někde nad Vltavou na nynější baště sv. Ludmily.

Nejzáludnější jest obrázek kostela, kterýž kopulí obrácen je k Vltavě a věžemi na východ.

Ale hned sama úprava povrchu hory vyšehradské svědčí o úmyslné schválnosti umělcově: kostel stojí v proláklině uprostřed a z obou stran od něho zdvihá se mírné návršíčko: na jedné straně je knížecí palác, na druhé — vedle kostela — Karlova brána.

Z toho vidno, že umělec uspořádal si Vyšehrad z pohledů nejzajímavějších, a věru, že mu ani ve snu nepřipadlo, aby potomkům někdy byl nejasným kterýkoliv pohled vyšehradský, zvláště tak význačného rázu. Ale čas a okolnosti tak důkladně mění tvářnost Vyšehradu, že Čech brzo snad se bude ptáti, kde vlastně Vyšehrad byl. Na obrázku tomto zobrazen jest hlavní chrám vyšehradský s rotundou presbyteře a dvěma věžemi, z nichž severní jest mnohem vyšší a s ochozem, jako hradní věž (Neklanka) sousedního paláce.

Od severního konce presbyteře táhne se řádka stejných domečků k jihu, těm podobných, jež na některých obrazech Vyšehradu bývají před kostel není v půdorysu týž jako starý kostel a průčelím kostela na západní straně. A domečky tyto mají na severním konci věžičku, na jihu připojují se k budově trochu větší, k níž druží se kostelík, na obraze označený písmem B., k níž pojí se výklad německý dole uvedený: „St. Clemens-Kirche“. Jak známo, měl vyšehradský kostel ambit a na ambitě kapitulní síň; tedy tato řádka stejných domečků jest asi nezvěstný teď již ambit se štítky pravidelnými, kteréž na severu zakončeny jsou věžičkou kaple.

A ejhle: když nedávno bourali starou zvonici u kostela, nalezli, že postavena jest na základech staré kaple. A v této kapli nalezeny náhrobní kameny s nápisy hodně vyšlapanými.

A svatyňka písmenou B za kostel sv. Klimenta označená, zda-liž nad pomyšlení neshoduje se s polohou vykopané basiliky ve starém děkanství?

Podle všeho dlužno hledati v okolí hlavního chrámu několik svatyní; kromě jiného ukazuje zřícenina před kostelem na obraze z r. 1562 vysoké, zpřerážené oblouky, které pocházeti mohou spíše ze svatyně, než-li z kapitolní síně.

A zeď s výklenečky před kostelem, před několika lety zbořená, byla prý také zbytkem ambitů — ač dobře mohla býti i z nějakého atria svatyně, ba i snad z ní samé.

Že hlavní chrám věže asi měl, svědčí pozůstatek věže na vyobr. z r. 1562 i silné zdi, kteréž vykopány byly při kopání základů pro věže nynější; zde však dlužno připomenouti, že nynější kostel není v půdorysu týž jako starý kostel a mohly tudíž věže jinak státi.

Karlova brána je nejméně záhadná na Rybově obrázku: devět jejích špiček (věžiček) vykukuje nad střechou nějaké lomené budovy.

A vedle brány tyči se jiná věž křížkem označená; tedy svatyně a podle výkladu pod písmenou C kostel sv. Jana Stětí.

Budova pod věžičkami má ve dvou řadách nad sebou oken jako nějaké dnešní kasárny; není to tudíž brána Karlova, jinak dobře známá z vyobrazení a malíři tady uráčilo se skrýti ji za nějakou jinou budovu.

U Sadelera vyhledá vedle brány Karlovy odněkud z vinic věžička nějaké, dosud neznámé svatyně. A na obraze Vyšehradu z r. 1562 od kaple Martinské vybíhá do rohu velká nějaká budova směrem k Nuslím. Samo sebou ukazuje se dle toho, že jest brána Karlova kreslena přes nárožní budovu při kapli sv. Martina; ale potom by svatyně vedle brány nemohla býti kostelem sv. Jana Stětí, nýbrž onou ze Sadelerova obrazu, o níž lze právem se domnívati, že jest to kaple sv. Mauricia, kterou kníže Břetislav založil v 11. století spolu se špitálem pro chudé „před branou vyšehradskou“ — tedy v okolí pozdější brány Karlovy. A v 17. století, když stavěli nynější bránu táborskou, před branou Karlovou, dřive bylo jim zbourati dvorec, který v těch místech stával. Mohla by tudíž Karlova brána kreslena býti přes tento dvorec a potom by poloha kostela sv. Jana byla správnou.

  1. Viz „Nár. L.“ 23. července t. r.