Přeskočit na obsah

Stránka:Meir Ezofovič.djvu/8: Porovnání verzí

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
m odstraněno <references /> ve stránce bez referencí; kosmetické úpravy
Mykhal (diskuse | příspěvky)
Proofread: typogr. (2× špatná interpunkce kvůli flekům); vypadlá slova
 
Stav stránkyStav stránky
-
Korektura:Nebylo zkontrolováno
+
Korektura:Zkontrolováno
Tělo stránky (pro transkluzi):Tělo stránky (pro transkluzi):
Řádek 2: Řádek 2:


Žid dohazovač stál u dveří šlechtického pokoje, obrácen
Žid dohazovač stál u dveří šlechtického pokoje, obrácen
poněkud k pánovi; usmíval se, hotov jsa vždy k pružnému poskoku, aby posloužil šlechtici a ku vtipnému slovíčku,
poněkud k pánovi; usmíval se, hotov jsa vždy k pružnému poskoku, aby posloužil šlechtici a ku vtipnému slovíčku, aby v něm vzbudil veselou mysl.
aby v něm vzbudil veselou mysl.


A šlechtic v dobré míře žertoval se židem.
A šlechtic v dobré míře žertoval se židem.


„Chaimku,“ pravil, „byls v Krakově?“
„Chaimku,“ pravil, „byls již v Krakově?“


„Nebyl, Jasnosti!“
„Nebyl, Jasnosti!“
Řádek 15: Řádek 14:
Chaimek se poklonil.
Chaimek se poklonil.


„Chaimku, byls v Římě?“
„Chaimku, byls již v Římě?“


„Nebyl, Jasnosti!“
„Nebyl, Jasnosti!“
Řádek 21: Řádek 20:
„Tos tedy, Chaimku, velmi nemoudrý!“
„Tos tedy, Chaimku, velmi nemoudrý!“


Chaimek se opět poklonil, ale zároveň přistoupil o dva kroky blíže ku šlechtici. Ústy jeho pohrával jeden z těch úsměvů, jež pozorujeme zvláště na lidech jeho plemene, úsměvů čtveráckých, potutelných, o nichž nelze určitě říci; značí-li pokoru aneb též tajené, vítězství, — pochlebenství anebo posměch.
Chaimek se opět poklonil, ale zároveň přistoupil o dva kroky blíže ku šlechtici. Ústy jeho pohrával jeden z těch úsměvů, jež pozorujeme zvláště na lidech jeho plemene, úsměvů čtveráckých, potutelných, o nichž nelze určitě říci, značí-li pokoru aneb též tajené vítězství, — pochlebenství anebo posměch.


„Odpusťte, Jasnosti,“ rekl zticha, „byl jste v Šibově?“
„Odpusťte, Jasnosti,“ řekl zticha, „byl jste v Šibově?“


Šibov byl asi 20 mil od místa, kde oba spolu rozmlouvali. Šlechtic odpověděl:
Šibov byl asi 20 mil od místa, kde oba spolu rozmlouvali. Šlechtic odpověděl:

Aktuální verze z 4. 2. 2021, 11:36

Tato stránka byla zkontrolována

Jaký význam má Šibov v lidu židovském, přebývajícím v krajinách Bílé Rusi, ano i dále ještě na rozsáhlé Litvě, lze si představiti z příběhu dosti žertovného, jenž se přihodil jistému šlechtici více veselému než moudrému, v rozmluvě s jistým židovským dohazovačem, jenž byl ovšem spíše důvtipný nežli pokorný.

Žid dohazovač stál u dveří šlechtického pokoje, obrácen poněkud k pánovi; usmíval se, hotov jsa vždy k pružnému poskoku, aby posloužil šlechtici a ku vtipnému slovíčku, aby v něm vzbudil veselou mysl.

A šlechtic v dobré míře žertoval se židem.

„Chaimku,“ pravil, „byls již v Krakově?“

„Nebyl, Jasnosti!“

„Tos tedy, Chaimku, velmi nemoudrý.“

Chaimek se poklonil.

„Chaimku, byls již v Římě?“

„Nebyl, Jasnosti!“

„Tos tedy, Chaimku, velmi nemoudrý!“

Chaimek se opět poklonil, ale zároveň přistoupil o dva kroky blíže ku šlechtici. Ústy jeho pohrával jeden z těch úsměvů, jež pozorujeme zvláště na lidech jeho plemene, úsměvů čtveráckých, potutelných, o nichž nelze určitě říci, značí-li pokoru aneb též tajené vítězství, — pochlebenství anebo posměch.

„Odpusťte, Jasnosti,“ řekl zticha, „byl jste v Šibově?“

Šibov byl asi 20 mil od místa, kde oba spolu rozmlouvali. Šlechtic odpověděl:

„Nebyl.“

„A co bude teď?“ tázal se Chaimek šeptem ještě tišším.

Tradice o tom mlčí, co veselý šlechtic odpověděl na tuto chytrou otázku; leč z dokládání se Šibova, jakožto argumentu naproti výroku urážlivému, či spíše v odvetu za něj, lze souditi, že Šibov byl Chaimkovi tím, čím