Přeskočit na obsah

Soumračnem věku/Ubitá myšlenka

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Údaje o textu
Titulek: Ubitá myšlenka
Autor: Antonín Sova
Zdroj: Sova, Antonín, Dílo Antonína Sovy svazek II. - Vybouřené smutky, vydal Dr. Ot. Štorch-Marien, Praha, 1922,
Vydáno: 1898
Licence: PD old 70

Můj lovčí zámek spal a chrti moji spali.
Jen sosny šuměly. Po sloupech klenutí
mých sálů vrhaly obrovské stíny z dálí.
Lodi se chystaly v pobřeží k odplutí.
U krbu orel zabitý. Z těch perutí
krev na koberce blankytné se valí.
Můj šíp jej zasáhnul, když vzpjal se k odplutí
ve vůni mátové jak zbloudil přes mé skály.

Nad orlem zdrcený tu sedím, nespuštím
svých očí z očí těch, démantům vyhaslým
jež rovny, dožehly, tuhnouce v zakrvení.

A lodi pískají v pobřeží k odplutí,
noc míjí a zas noc… Jak u vytržení
já oka nespouštím z těch mrtvých perutí.