Sonety (Shakespeare, překlad Klášterský)/122

Sonety (Shakespeare, překlad Klášterský)
121	122	123

Údaje o textu
Titulek:	Sonet 122
Autor:	William Shakespeare
Zdroj:	SHAKESPEARE, William. Sonety. Přeložil A. Klášterský. Kladno : Jar. Šnajdr, 1923.
Licence:	PD old 70
Překlad:	Antonín Klášterský
Licence překlad:	PD old 70
Související:	Sonet 122

DeutschEnglishfrançaismagyarpolskiрусский

Je v mozku mém tvůj dar, tvůj zápisník,
a popsán plně, paměti mé hostí,
jež přežijí té prázdné hračky znik
přes každou času mez až do věčnosti;
neb aspoň pokud možnost příroda
i srdci dá i mozku vydržeti,
než nepaměti zhoubné z tebe vzdá
svou část to obé, v mysli budeš tkvěti.
Tak zachovat tě nemá ten tret sil
a netřeba mi, abych si vzpomněl, vroubků
tož deník ten pryč dát jsem smělý byl,
jen tomu věře, kdes vryt v duše hloubku.
Cos mít, s čím na tě vzpomínka se pojí,
by bylo přiznat slabou paměť svoji.