Slovník stručných životopisů hudebních umělců, skladatelů a hudebníků/V-Z

Slovník stručných životopisů hudebních umělců, skladatelů a hudebníků Arnošt Julius Černý
Ř-T	V-Z

Údaje o textu
Titulek:	Slovník stručných životopisů hudebních umělců, skladatelů a hudebníků: V-Z
Podtitulek:	Sestavil Arnošt J. Černý, majitel hud. školy a skladatel
Autor:	Arnošt Julius Černý
Zdroj:	ČERNÝ, Arnošt J. Nový kapesní slovník hudební. Třebíč na Moravě : Jindřich Lorenz, 1914. s. 195–201.
Licence:	PD old 70

Vaňhal Jan Kř., nar. v Nechanicích 1739, zem. r. 1813. Hudbě učil se u A. Erbana v Nechanicích. Co 18ti letý mladík jmenován byl kapelníkem v Opočně a brzy na to ředitelem kůru v Nemičovsi. Již tentokrát hrál koncerty na housle a varhany, které sám skládal. R. 1760 byl povolán hraběnkou Šafgočovou do Vídně, kde dala ho Schlegra cvičiti. Později cestoval po Italii. V Římě sešel se s dvorním kapelníkem Florianem Gassmannem, k jehož opeře napsal arie. Po 2 letech vrátil se do Vídně. Složil velké oratorium „Umučení Ježíšovo“, 100 symfonií, 100 kvartet, 30 „Salve Regina“.

Vašák Emanuel, nar. v Čivicích u Pardubic r. 1818, zem. v Praze 1891; byl nějaký čas učitelem, později stal se učitelem a vychovatelem u statkáře Kundratka v Květinově. V letech 1849-1850 byl posluchačem v ústavu pro čekatele národních škol v Budči za ředitelství dra. Amerlinga; potom zaměstnával se soukromým vyučováním hudby. R. 1850 vstoupil co diurnista k pražskému magistrátu, kde později stal se úředníkem. V hudbě vzdělal se v Praze a vynikal hlavně ve hře na varhany. Složil mnoho sborů, napsal příručku „Pěstování zpěvu ve školách národních“.

Vašák Josef, nar. v Čivicích u Pardubic r. 1808, zemřel ve Lvově r. 1875; studoval na universitě, oddal se pak pouze hudebnímu umění. R. 1833 odebral se do Maloruska, kdež učil se hře klavírní. Procestoval Polsko, Rusko, Černou Horu a Krym. Byl ředitelem kůru v Samboru v Haliči. Vydal mnoho skladeb, zejména mnoho písní a sborů.

Vašátko Josef, nar. v Praze r. 1859, zem. v Ďáblicích. R. 1893, studoval učitelský ústav v Praze, byl učitelem v Ďáblicích. Vydal „Slovanské písně a tance“, „Český taneční vínek“, „Duetta na housle“, „Písně a tance slovanských národů“ a jiné.

Veit Jindř. Václav, nar. v Řepnici v Litoměřicku r. 1806, zem. v Litoměřicích r. 1864. Doma cvičil se ve hře na varhany. R. 1821 odebral se do Prahy na studia filosofická, studoval pak práva a stal se úředníkem u pražského magistrátu. Vzdělával se pilně v hudbě. Složil kvartetta, z nichž zvláště vyniká kvartetto do G moll, vydal dva svazky písní, balladu „Tanec mrtvých“ a ouverturu d mol. R. 1841 povolán byl za ředitele hudby do Cách. Brzy však vrátil se opět do Prahy. R. 1850 stal se radou c.k. vrchního zemského soudu, a 1853 předsedou krajského soudu v Chebu; byl přesazen později do Litoměřic. Složil kvintett do A dur, „Missa solennis“, symfonii do E moll a trio do D moll, „Te deum“ k zasvěcení chrámu karlínského.

Veselský Petr (Miloslav), nar. v Novém Kníně r. 1810, zem. ? Byl ve Světlé na Sázavě učitelem. Psal do Krameriusova „Večerního vyražení“. R. 1837-1838 absolvoval varhanickou školu pražskou. Přispíval také do „Květů“, „Včely“, „Vlastimila“ a „Dennice“. Byl spoluzakladatelem „Českých plesů“, a r. 1840 „Českých besed“. R. 1841 stal se ředitelem kůru v Hoře Kutné. Byl literárně velmi činným.

Vinař Čeněk, nar. v Divišově u Benešova 1835, zem. v Praze r. 1872. Učil se hře na klavír, varhany a zpěvu. Byl učitelem hry klavírní v Ml. Boleslavi a varhaníkem v Turnově. R. 1855 stal se adjunktem na varhanické škole pražské a varhaníkem u sv. Mikuláše v Praze. B. Kittl poslal ho do Petrinije v Chorvatsku, kde byl ředitelem kůru a učitelem hudby. R. 1857 stal se varhaníkem v kathedralním chrámu v Záhřebě. R. 1861 jmenován varhaníkem a kapelníkem zpěváckého spolu „Slavoj“ v Chrudimi. R. 1862 byl ředitelem kapely sokolské v Praze a ředitelem kůru u sv. Ducha. Sepsal nauku u instrumentaci. Byl hudebním referentem „Dalibora“ a „České Thalie“. Složil několik mší a více sborů. Mezi jinými slavnostní sbor ku kladení základního kamene k Národnímu divadlu v Praze.

Vitásek Jan Nep. August, nar. v Hoříně r. 1771, zem. v Praze 1839. Učil se nejprve u svého otce zpěvu, hře na housle a klavír, později na varhany a jeneralbasu. Kněžna Ludimla Lobkovicová přijala ho do svého domu, kde obíral se hudbou a literárním uměním. Frant. Dušek učil ho hře na klavír a komposici. Brzy nabyl zvučného jména. Byl vážen u šlechty i měšťanstva. Stal se koncertním mistrem, učitelem hudby a domácím tajemníkem hraběte Bedřicha Nostice. R. 1814 stal se ředitelem kůru v chrámě sv. Víta. R. 1825 jmenován dvorním kapelníkem ve Vídni. Později stal se čestným ředitelem spolku k zvelebení církevní hudby v Čechách a čestným členem uměleckých besed ve Vídni a v Pešti. Složil klavírní sonaty s průvodem houslí, kvartetta, koncerty pro piano, housle, klarinet a fagot s průvodem orchestru, několik symfonií, kantaty a hudební drama v 5 dějstvích „David“.

Vogel Kajetán, nar. v Konojedech r. 1750, zem. v Praze r. 1794. R. 1763 přišel do jesuitské koleje ve Vratislavi co zpěvák, zde vzdělal se ve hře na housle. Na to odebral se do Prahy na studia bohoslovecká a zároveň studoval kontrapunkt a nauku o skladbě. Vstoupil do řádu servítů, byl ředitelem kůru v chrámě sv. Michala a po zrušení řádu tohoto kazatelem u sv. Trojice. Složil více mší, koncerty na housle, kvartetta a jiné skladby.

Vojáček Hynek, nar. v Zlíně na Moravě r. 1825, zem. ?. R. 1838 odebral se na studia gymnasiální do Brna, kdež byl v klášteře na Starém Brně. Tu stal se také ředitelem hudebních zkoušek a varhaníkem u milosrdných bratří. R. 1845 konal studia filosofická ve Vídni. Po roce přijal místo učitele hudby v Sedmihradsku u hraběnky Bethlenové. R. 1848 kvůli bouřím revolučním místo toto opustil a odebral se do Brna. Později stal se kapelníkem 1. pěšího pluku v Petrohradě a fagotistou v divadelním orchestru, varhaníkem u italské opery, na to kapelníkem při ruské opeře.

Voříšek Jan Hugo, nar. ve Vamberku 1791, zem. ve Vídni 1825; učil se hře na klavír a varhany u svého otce, v 10. roce počal skládati a veřejně vystupovati. Hrabě Kolovrat se ho ujal a dal ho na gymnasijní studie do Prahy, kde studoval filosofii a hudebně se vzdělával u Tomáška. Ve Vídni seznámil se s Moschelesem, Meyrbeerem a Hummlem. Hummel ho počítal mezi své nejlepší žáky. R. 1822 stal se dvorním varhaníkem. Vyučoval také hudbě vévodu Zákupského, syna Napoleonova. Složil několik skladeb klavírních, písně a jiné menší skladby církevní.

Vymetal Alois L., nar. v Hořicích r. 1865, absolvoval pražskou školu varhanickou, byl také žákem Fibicha. Působil v Brandýse nad Lab., ve Staré Boleslavi a ve Vamberku. R. 1887 stal se ředitelem kůru v Slaném a nyní jest ředitelem městské hud. školy v Písku. Složil mnoho písní, sborů, motetta, skladby klavírní, z nich možno jmenovati písně „Památce chrabrých Chodů Psohlavců“, čtyry motetta, sbor „Červená voda“ a jiné.

Weiss Karel, nar. v Praze 1862, dobrý harmonisator a skladatel, složil symf. báseň „Helios a Selena“, „České tance“, „Blaťácké písně“, „Písně otroka“, Smetanovou nedokončenou „Violu“, „Polského žida“, „Revisora“, operetu „Sultanova nevěsta“, „Útok na mlýn“ a jiné.

Wihan Hanuš, nar. v Polici n. M. r. 1855; absolvoval konservatoř a byl žák Hegenbartův. Na to dostal se do Mozartea v Solnohradě. R. 1874 vstoupil do soukromé kapely bar. Oerviesa, ruského hudebního mecenáše. V Nizze působil jako solový violoncellista. R. 1878 až 1880 byl komorním virtuosem knížete sonderlansenského; r. 1880-88, koncertním mistrem dvorní kapely mnichovské. R. 1888 stal se profesorem na pražské konservatoři. Vycvičil „České kvartetto“.

Weber Bedřich Dionys, nar. ve Velichově r. 1771, zem. v Praze r. 1842. Konal studia theologická, právnická a filosofická, při tom pilně pěstoval hudbu. Byl velmi plodným skladatelem, složil mnoho tanců a později přestoupil k vážné hudbě. R. 1797 napsal kantatu „Böhmens Errettung“. Ze zpěvoher vynikají „Der Mädchenmarkt“, „Der Krieg um Liebe“ a „Die gefundene Perle“. Velkých zásluh získal si při zřizování pražské konservatoře, kteráž byla r. 1810 založena; byl jmenován prvním ředitelem jejím; v hodnosti této setrval až do své smrti. Složil mše, skladby instrumentální a klavírní a jiné, theoretické dílo „Nauku o skladbě hudební“.

Würfel Václav Vilém, nar. v Plaňanech r. 1791, zem. ve Vídni r. 1832, vyučil se hře klavírní u své matky, dovedné pianistky. Ve 12. roce již veřejně koncertoval. R. 1814 vydal se na umělecké cesty po Čechách, Uhrách a Polsku. Byl nějaký čas profesorem hry klavírní na konservatoři varšavské. R. 1826 stal se kapelníkem divadla u korutanské brány ve Vídni. Složil opery „Rübezahl“, „Der Rotmantel“ a mnoho skladeb pro klavír.

Zach Jan, nar. v Čelakovicích r. 1705, zemřel v Bruchsalu v Badensku r. 1773. Byl houslistou a varhaníkem, později kapelníkem u kurfirsta mohučského. Vynikal co theoretik a praktický hudebník. Složil více velkých mší, requiem, nešpory a jiné církevní skladby.

Zamrzla Rudolf, nar. v Rokycanech r. 1869; absolvoval pražskou školu varhanickou. Působil co kapelník v Mostaru a také na Rusi. Od r. 1902 jest sbormistrem a nyní kapelníkem „Nár. divadla“ v Praze. Složil několik cyklů písní, skladeb klavírních, sonatu pro housle a klavír, sonatu pro cello a klavír, symf. báseň „Leonora“ a jiné.

Zelenka Jan Dismas, nar. v Louňovicích r. 1694, zem. v Drážďanech r. 1745. Byl žákem Fuxe a Lottiho; stal se houslistou kurfirsta saského a krále polského. Později kapelníkem a skladatelem při dvorní kapele drážďanské. K oslavě korunovace Karla VI. v Praze 1723 složil českou operu: „Sub olea pacis et palma virtutis cospicua Orbi regia Bohemia Corona“, která byla provozována v staroměstské jesuitské koleji. Složil více mší, requie, oratoria, melodramata a jiné.

Zelenka Jan Ev., narodil se v Praze r. 1856. Studoval školy realné, absolvoval varhanickou školu pražskou. Byl varhaníkem v kostele sv. Ducha, u sv. Haštala a v chrámu Týnském. Od r. 1894 jest ředitelem kůru u panny Marie Sněžné. Má svou vlastní hudební školu a jest učitelem zpěvu na ústavu ku vzdělání učitelek u sv. Anny a v klášterní škole u Uršulinek. Složil 12 mší, 2 requiem, Te Deum, motetta, vánoční zpěvohry, různé písně jako „Na nivách Slováckých“ a jiné.

Dr. Zich Otakar, nar. v Králově Městci r. 1879. Doktor filosofie a profesor. Složil písňový cyklus „Matičce“, barytonové písně „Z mělnické skály“, velmi působivý smíšený sbor „Polka jede“ na slova Nerudova, sborové skladby s průvodem orchestru „Osudná svatba“, „Pátý hrobeček“, „Zimní ballada“ na tekst Nerudy, „Romance o černém jezeře“, operu „Malířský nápad“, články z hudební esthetiky, četné příspěvky k Smetanově literatuře.

Zvonař Josef Leopold, nar. v Kublově r. 1824, zem. v Praze 1865. Ve věku 13 let složil Téma do A dur s dvěma variacemi. Jelikož jeho rodiče neměli prostředků k jeho vzdělání, dali ho na řemeslo krejčovské. Josef Dmych, výtečný varhaník a zpěvák, poznav jeho schopnosti, vyučoval ho a měl v úmyslu, připraviti ho k úřadu učitelskému. Z. nehodlal se státi učitelem, nýbrž jevil velkou náklonnost k hudbě. R. 1842 studoval na varhanické škole pražské, kde vedením Píče činil značné pokroky. Po odbytém studiu stal se 1844 Píčovým asistentem, později učitelem zpěvu. Zabýval se skládáním německých písní pro piano. Skládal nápěvy k písním Čelakovského, Chmelenského a Picky. Cestoval po Italii a tuto cestu popsal v Pražských Novinách. Stal se ředitelem žofínské akademie, kdež pracoval s velkým úspěchem. R. 1863 stal se ředitelem kůru u Trinitarů, později učitelem zpěvu na vyšší dívčí škole v Praze. Jeho skladatelská činnost vykazuje značný počet děl. Sepsal „Navedení ke skládání kadencí“, „Základy harmonie a zpěvu“. Psal různé stati o hudbě v „Daliboru“, „Obrazech života“, „Sborníku“ a „Pražských novinách“.

Zýka Josef, nar. v Čechách okolo r. 1730, zem. ? R. 1766 vstoupil do kurfirstské kapely v Drážďanech. Potom vstoupil do kapely pruského krále v Berlíně a tam také zemřel. Byl proslulý violoncellista a zanechal různé skladby pro tento nástroj.