Slezské pohádky a pověsti/Hloupá roba

Slezské pohádky a pověsti František Sláma
Dřevěná kráva	Hloupá roba	Kyška, slepice, husa, jalůvka, chalupa

Údaje o textu
Titulek:	Hloupá roba
Autor:	původní autor neuveden
Zdroj:	SLÁMA, František: Slezské pohádky a pověsti. Opava: Slezská Kronika, 1893. s. 48–49. Národní knihovna České republiky
Licence:	PD old 100
Související články ve Wikipedii: Stěbořice

Byl jeden chlop a měl robu (ženu) hloupou jako boty, a že ho moc hněvala, chtěl ji vyhnat. Potom si ale rozmyslil, že napřed půjde hledat; najde-li někoho hloupějšího, než je jeho roba, že se k ní zas vrátí: nenajde-li hloupější osoby, že svou ženu opustí (že ju něchá na samopas).

Šel do světa a natrefil dva chlopy. jak se s krávou tahají u kostela. Jeden táhnul krávu a druhý ji tlačil ku kostelu.

„Ludkové (lidičky), co vy tu též dělatě s tam kravum?“

Oni odpověděli, že jim umřeli tatíček a že poručili krávu na kostel. A žalovali, že si nevědí rady, jak ji na kostel dostat.

„To je marná robota, ludkové. Ale ja vam radu dam.“ A poradil jim, že jim krávu prodá a peníze že dá na kostel. Potom prodal krávu, na kostele udělal díru, jakoby na ty peníze, peníze však nechal sobě.

Potom šel dále, až přišel do lesa. Za ním jeli v kočáře pán a paní. Omrzelo se jim sedět pořád v kočáře, slezli tedy a šli pěšky za kočárem. Kočí jel napřed, oni zůstali trochu na zad. I dojede kočí až k chlopovi a táže se: „Strýčku, nevíte, kde je můj pán s paničkou?“

„Vždyť já jsem tvůj pán!“ odpověděl chlop, „slez a jdi pěšky.“

Kočí poslechnul, chlop sednul do kočáru a jel domů k robě. Už poznal, že jsou ve světě lidé ještě hloupější, než jeho roba.

Ze Stěbořic. Opavský Týd. 1874.