Sichat Jicchak/Závěrečný zpěv

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Tento právem velice vážený chvalozpěv má na některých místech poněkud silné anthropomorfistické zbarvení. Nutno však uvážiti, že básník ponejvíce jen biblických, tu i tam talmudických míst používá; vysvětlení tedy, kterých se tam podává, mají svou platnost i zde. Ostatně básník sám neopomenul vytknouti, že obrazy jím užívané jsou toliko abstrakcemi Božské působnosti v přírodě, ježto Božská bytost jest nedostižitelná. V tomto svém překladě vyhnuli jsme se tomu úmyslně, tuto mluvu obraznou zvšeobecniti nebo seslabiti, abychom čtenáři neztenčili požitku básnického.

אַנְעִים זְמִירוֹת וְשִׁירִים אֶאֱרוֹג.
כִּי אֵלֶיךָ נַפְשִׁי תַעֲרוֹג׃

אנעים Zněj líbezně můj zpěv a píseň ku Tvé chvále,
neb po Tobě má duše touží neustále.

נַפְשִׁי חַמְדָה בְּצֵל יָדֶיךָ.
לָדַעַת כָּל רָז סוֹדֶךָ׃

Ve stínu moci Tvé si žádá spočinouti,
by tajnosti Tvé rady mohla vystihnouti.

מִדֵּי דַּבְּרִי בִּכְבוֹדֶךָ.
הוֹמֶה לִבִּי אֶל דּוֹדֶיךָ׃

Když slávu Tvou chci opěvati, Pane!
mé srdce ku Tvé lásce žárem plane.

עַל כֵּן אֲדַבֵּר בְּךָ נִכְבָּדוֹת.
וְשִׁמְךָ אֲכַבֵּד בְּשִׁירֵי יְדִידוֹת׃

A proto slavím Tebe slovy dŮstojnými,
a velebím Tvé jméno zpěvy milostnými.

אֲסַפְּרָה כְּבוֹדְךָ וְלֹא רְאִיתִיךָ.
אֲדַמְּךָ אֲכַנְּךָ וְלֹא יְדַעְתִּיךָ׃

אספרה Však — slávu Tvou mám zvěstovati —
a nezhláď jsem Tě zrakem svým ! —
mám porovnati Tebe, jmenovati —
a nejsem důvěrníkem Tvým. —

בְּיַד נְבִיאֶיךָ בְּסוֹד עֲבָדֶיךָ.
דִּמִּיתָ הֲדַר כְּבוֹד הוֹדֶךָ׃

Skrz proroky a sluhy, kteří byli v radě Tvé,
Jsi v podobenství zjevil slávu velebnosti Své.

גְּדֻלָּתְךָ וּגְבוּרָתֶךָ.
כִּנּוּ לְתֹקֶף פְּעֻלָּתֶךָ׃

Že velikou Tvá moc a tvůrčí síla,
to znamenali pouze z Tvého díla.

דִּמּוּ אוֹתְךָ וְלֹא כְפִי יֶשְׁךָ.
וַיַּשְׁווּךָ לְפִי מַעֲשֶׂיךָ׃

Jen srovnáním Tě zobrazili, však ne dle pravé jsoucnosti;
Tvou podobu jen označili dle Tvojí všemohoucnosti.

הִמְשִׁילוּךָ בְּרֹב חֶזְיוֹנוֹת.
הִנְּךָ אֶחָד בְּכָל דִּמְיוֹנוֹת׃

Jakkoli Tebe zřeli v množství vidění,
Tys přece tentýž zůstal v každém zjevení.

וַיֶּחֱזוּ בְךָ זִקְנָה וּבַחֲרוּת.
וּשְׂעַר רֹאשְׁךָ בְּשֵׂיבָה וְשַׁחֲרוּת׃

Tu starcem Tebe zřeli, tam v síle mladistvé,
tu šedou barvu měly, tam černou vlasy Tvé.

זִקְנָה בְּיוֹם דִּין וּבַחֲרוּת בְּיוֹם קְרָב.
כְּאִישׁ מִלְחָמוֹת יָדָיו לוֹ רַב׃

Jak starce — soudícího, jak jinocha — kde boj[1],
jak reka válčícího, jenž v rukou třímá zbroj.

חָבַשׁ כּוֹבַע יְשׁוּעָה בְּרֹאשׁוֹ.
הוֹשִׁיעָה לוֹ יְמִינוֹ וּזְרוֹעַ קָדְשׁוֹ.

A na hlavu si klade přílbu vítězství,
Svou pravicí posvátnou koná rekovství.

טַלְלֵי אוֹרוֹת רֹאשׁוֹ נִמְלָא.
וּקְוֻצּוֹתָיו רְסִיסֵי לַיְלָה׃

A noční rosou bylin skropen Jeho vlas,
i kadeře se třpyti jako perly jas. —

יִתְפָּאַר בִּי כִּי חָפֵץ בִּי.
וְהוּא יִהְיֶה לִי לַעֲטֶרֶת צְבִי׃

On honosí se mnou, On si mne oblíbí,
a vínkem oslavy mé skráně ozdobí.

כָּתֶם טָהוֹר פָּז דְּמוּת רֹאשׁוֹ.
וְחַק עַל מֶצַח כְּבוֹד שֵׁם קָדְשׁוֹ׃

Má diadém kol hlavy z nejčistšího zlata,
a čelo Jeho skví se jako záře svatá.

לְחֵן וּלְכָבוֹד צְבִי תִּפְאָרָה.
אֻמָּתוֹ לוֹ עִטְּרָה עֲטָרָה׃

By Jemu ke cti byla, krásnou ozdobou,
lid zbožný ozdobil Ho vzácnou korunou.

מַחְלְפוֹת רֹאשׁוֹ כְּבִימֵי בְחוּרוֹת.
קְוֻצּוֹתָיו תַּלְתַּלִּים שְׁחוֹרוֹת׃

Má vlasy krásné, vlnité, jak z mládí bývají,
a černé Jeho kadeře až na znak splývají.

נְוֵה הַצֶּדֶק צְבִי תִפְאַרְתּוֹ.
יַעֲלֶה נָא עַל רֹאשׁ שִׂמְחָתוֹ׃

A město spásy Své, to sídlo svatosti,
kéž opět povznese na výši radosti.[2]

סְגֻלָּתוֹ תְהִי בְיָדוֹ עֲטֶרֶת.
וּצְנִיף מְלוּכָה צְבִי תִפְאֶרֶת׃

Lid Jemu milý bude Jeho korunou,
i znakem vlády Jeho, skvostnou ozdobou.

עֲמוּסִים נְשָׂאָם עֲטֶרֶת עִנְּדָם.
מֵאֲשֶׁר יָקְרוּ בְעֵינָיו כִּבְּדָם׃

On nosil je a choval, korunou je zdobil,
že hodni toho byli, přízní Svou je poctil.

פְּאֵרוֹ עָלַי וּפְאֵרִי עָלָיו.
וְקָרוֹב אֵלַי בְּקָרְאִי אֵלָיו׃

פארו On zdobí mne, já ozdobou jsem Jemu,
On jest mi na blízku, když volám k Němu.

צַח וְאָדוֹם לִלְבוּשׁוֹ אָדוֹם.
פּוּרָה בְּדָרְכוֹ בְּבוֹאוֹ מֵאֱדוֹם׃

Zrak Jeho jasně zářil, rudé roucho měl,
jak tlačil hrozny v lisu, z Edomu když šel.[3]

קֶשֶׁר תְּפִלִּין הֶרְאָה לְעָנָו.
תְּמוּנַת יְיָ לְנֶגֶד עֵינָיו׃

Tvar uzlu při Tefilin zjevil sluhu Svému,
i podobu Svou Božskou spatřiti dal jemu.[4]

רוֹצֶה בְּעַמּוֹ עֲנָוִים יְפָאֵר.
יוֹשֵׁב תְּהִלּוֹת בָּם לְהִתְפָּאֵר׃

Má zalíbení v lidu Svém a pokornosti přeje,
rád slyší zbožný chvalozpěv, jenž k Jeho trůnu spěje.

רֹאשׁ דְּבָרְךָ אֱמֶת קוֹרֵא מֵרֹאשׁ.
דּוֹר וָדוֹר עַם דּוֹרְשֶׁיךָ דְּרוֹשׁ׃

Již první výron vůle Tvé byl vzorem ryzí pravdy,
kéž hledající Tebe lid jest chráněn Tebou na vždy!

שִׁית הֲמוֹן שִׁירַי נָא עָלֶיךָ.
וְרִנָּתִי תִּקְרַב אֵלֶיךָ׃

Kéž naleznou mé písně slechu příznivého,
a dostoupí až k Tobě hlahol zpěvu mého!

תְּהִלָּתִי תְּהִי לְרֹאשְׁךָ עֲטָרֶת.
וּתְפִלָּתִי תִּכּוֹן קְטֹרֶת׃

Má chvála budiž holdem velebnosti Tvé,
a kadidlu se rovnej vroucnost prosby mé!

תִּיקַר שִׁירַת רָשׁ בְּעֵינֶיךָ.
כְּשִּׁיר יוּשַׁר עַל קָרְבָּנֶיךָ׃

Bud milá Tobě, Bože, píseň chudobného,
jak píseň, kterouž pěli u oltáře Tvého.

בִּרְכָתִי תַעֲלֶה לְרֹאשׁ מַשְׁבִּיר.
מְחוֹלֵל וּמוֹלִיד צַדִּיק כַּבִּיר׃

ברכתי Tak vystup, chválo moje, Tomu na počest,
Jenž živí vše a tvoří, spravedlivým jest!

וּבְבִרְכָתִי תְנַעֲנֵעַ לִי רֹאשׁ.
וְאוֹתָהּ קַח לְךָ כִּבְשָׂמִים רֹאשׁ׃

A k libosti buď Tobě mé díkůčinění,
tak ochotně je přijmi jak vůni z koření!

יֶעֱרַב נָא שִׂיחִי עָלֶיךָ.
כִּי נַפְשִׁי תַעֲרֹג אֵלֶיךָ׃

Kéž příjemno jest Tobě, co zpívám ku Tvé chvále,
neb duše má, ó Pane, po Tobě touží stále.

לְךָ יְיָ הַגְּדֻלָּה וְהַגּבוּרָה וְהַתִּפְאֶרֶת וְהַנֶּצַח וְהַהוֹד כִּי כֹל בַּשָּׁמַיִם וּבָאָרֶץ לְךָ יְיָ הַמַּמְלָכָה וְהַמִּתְּנַשֵּׂא לְכֹל לְרֹאשׁ׃

  1. Talmud. Traktát Chagiga fol. 14, pag. a: Míněno, že dočasná situace podmiňovala způsob zjevu.
  2. Žalm 137, 6.
  3. Izaiáš 63, 1—4.
  4. Talmud Berach. fol. 7, pag. a) praví se v příčině místa Exod. 33, 23: Bůh ukázal Mojžíšovi uzel při Tefilin, t. j. vládu Prozřetelnosti, jak osudů lidských uzel zadrhuje a rozvazuje.