Sichat Jicchak/Nišmat kol chaj

Sichat Jicchak
Širat ha-jam	Nišmat kol chaj	Jištabach

Údaje o textu
Titulek:	Nišmat kol chaj
Autor:	Saul Isaac Kaempf
Zdroj:	http://olam.cz/literatura/kaempf.pdf
Vydáno:	Praha 1903
Licence:	PD old 70
Překlad:	Moric Kraus
Licence překlad:	PD old 70

נִשְׁמַת כָּל־חַי תְּבָרֵךְ אֶת־שִׁמְךָ יְיָ אֱלֹהֵינוּ. וְרוּחַ כָּל־בָּשָׂר תְּפָאֵר וּתְרוֹמֵם זִכְרְךָ מַלְכֵּנוּ תָּמִיד. מִן־הָעוֹלָם וְעַד־הָעוֹלָם אַתָּה אֵל. וּמִבַּלְעָדֶיךָ אֵין לָנוּ מֶלֶךְ גּוֹאֵל וּמוֹשִיעַ׃ פּוֹדֶה וּמַצִּיל וּמְפַרְנֵס וּמְרַחֵם בְּכָל־עֵת צָרָה וְצוּקָה. אֵין לָנוּ מֶלֶךְ אֶלָּא אָתָּה׃ אֱלֹהֵי הָרִאשׁוֹנִים וְהָאַחֲרוֹנִים. אֱלֹהַּ כָּל־בְּרִיוֹת. אֲדוֹן כָּל־תּוֹלָדוֹת. הַמְּהֻלָל בְּרֹב הַתִּשְׁבָּחוֹת. הַמְנַהֵג עוֹלָמוֹ בְּחֶסֶד. וּבְרִיּוֹתָיו בְּרַחֲמִים׃ וַיְיָ לֹא־יָנוּם וְלֹא־יִישָׁן. הַמְּעוֹרֵר יְשֵׁנִים וְהַמֵּקִיץ נִרְדָּמִים. וְהַמֵּשִׂיחַ אִלְּמִים. וְהַמַּתִּיר אֲסוּרִים. וְהַסּוֹמֵךְ נוֹפְלִים. וְהַזּוֹקֵף כְּפוּפִים. לְךָ לְבַדְּךָ אֲנַחְנוּ מוֹדִים. אִלּוּ פִינוּ מָלֵא שִׁירָה כַּיָּם. וּלְשׁוֹנֵנוּ רִנָּה כַּהֲמוֹן גַּלָּיו. וְשִׂפְתוֹתֵינוּ שֶׁבַח כְּמֶרְחֲבֵי רָקִיעַ. וְעֵינֵינוּ מְאִירוֹת כַּשֶׁמֶשׁ וְכַיָּרֵחַ וְיָדֵינוּ פְּרוּשׂוֹת כְּנִשְׂרֵי שָׁמַיִם. וְרַגְלֵינוּ קַלּוֹת כָּאַיָּלוֹת אֵין אֲנַחְנוּ מַסְפִּיקִים לְהוֹדוֹת לְךָ יְיָ אֱלֹהֵינוּ וֵאלֹהֵי אֲבוֹתֵינוּ. וּלְבָרֵךְ אֶת שִׁמְךָ. עַל־אַחַת מֵאָלֶף אֶלֶף אַלְפֵי אֲלָפִים וְרִבֵּי רְבָבוֹת פְּעָמִים הַטּוֹבוֹת שֶׁעָשִׂיתָ עִם אֲבוֹתֵינוּ וְעִמָּנוּ. מִמִּצְרַיִם גְּאַלְתָּנוּ יְיָ אֱלֹהֵינוּ וּמִבֵּית עֲבָדִים פְּדִיתָנוּ. בְּרָעָב זַנְתָּנוּ. וּבְשָׂבָע כִּלְכַּלְתָּנוּ מֵחֶרֶב הִצַּלְתָּנוּ וּמִדֶּבֶר מִלַּטְתָּנוּ, וּמֵחֳלָיִם רָעִים וְנֶאֱמָנִים דִּלִּיתָנוּ׃ עַד הֵנָּה עֲזָרוּנוּ רַחֲמֶיךָ. וְלֹא עֲזָבוּנוּ חֲסָדֶיךָ. וְאַל תִּטְּשֵׁנוּ יְיָ אֱלֹהֵינוּ לָנֶצַח׃ עַל־כֵּן אֵבָרִים שֶׁפִּלַּגְתָּ בָּנוּ וְרוּחַ וּנְשָׁמָה שֶׁנָּפַחְתָּ בְּאַפֵּינוּ. וְלָשׁוֹן אֲשֶׁר שַׂמְתָּ בְּפִינוּ. הֵן הֵם יוֹדוּ וִיבָרְכוּ וִישַׁבְּחוּ וִיפָאֲרוּ וִירוֹמְמוּ וְיַעֲרִיצוּ וְיַקְדִּישׁוּ וְיַמְלִיכוּ אֶת־שִׁמְךָ מַלְכֵּנוּ׃ כִּי כָל־פֶּה לְךָ יוֹדֶה וְכָל־לָשׁוֹן לְךָ תִשָּׁבַע. וְכָל בֶּרֶךְ לְךָ תִכְרַע. וְכָל־קוֹמָה לְפָנֶיךָ תִשְׁתַּחֲוֶה׃ וְכָל־לְבָבוֹת יִירָאוּךָ. וְכָל־קֶרֶב וּכְלָיוֹת יְזַמְּרוּ לִשְׁמֶךָ. כַּדָבָר שֶׁכָּתוּב כָּל־עַצְמֹתַי תֹּאמַרְנָה יְיָ מִי כָמוֹךָ. מַצִּיל עָנִי מֵחָזָק מִמֶּנוּ וְעָנִי וְאֶבְיוֹן מִגֹּזְלוֹ׃ מִי יִדְמֶה־לָּךְ וּמִי יִשְׁוֶה־לָּךְ. וּמִי יַעֲרָךְ־לָךְ. הָאֵל הַגָּדוֹל הַגִּבּוֹר וְהַנּוֹרָא אֵל עֶלְיוֹן קוֹנֵה שָׁמַיִם וָאָרֶץ׃ נְהַלֶּלְךָ וּנְשַׁבֵּחֲךָ וּנְפָאֶרְךָ וּנְבָרֵךְ אֶת שֵׁם קָדְשֶׁךָ. כָּאָמוּר. לְדָוִד ׀ בָּרְכִי נַפְשִׁי אֶת־יְיָ וְכָל־קְרָבַי אֶת־שֵׁם קָדְשׁוֹ׃	נשמת Duše všeho života chval jméno Tvé, Hospodine, Bože náš; a duch všeho těla oslavuj a vyvyšuj památku Tvou, králi náš, stále! Od věčnosti až do věčnosti Ty jsi, Všemohoucí, a kromě Tebe nemáme krále, vykupitele ni ochránce, jenž vysvobozuje a zachraňuje, obživuje a smiluje se v každou dobu soužení a tísně; nemáme krále mimo Tebe! Bože prvních i posledních, Bože všech tvorů, Pane všech pokolení, Jenž veleben jest četnými chvalozpěvy, Jenž řídí svět Svůj v milosti a tvory Své v milosrdenství. Hospodin nedřímá a nespí, probouzí spící a budí dřímající, dává řečněmým, uvolňuje spoutané, podpírá klesající a pozdvihuje snížených; Tobě jedinému my děkujeme. Kdyby byla naše ústa plna písní, jako moře (plno vody jest), a jazyk náš pln jásotu jako hukot jeho vln, a rety naše plny chvály jako prostor oblohy, — a kdyby oči naše zářily jako slunce a měsíc, a kdyby ruce naše byly rozprostřeny jako křídla orlů nebeských, a nohy naše rychlé byly jako nohy laní: přece bychom nedovedli dostatečně děkovati Tobě, Hospodine, Bože náš a Bože našich otců, a chváliti jméno Tvé ani zajedno z nesčíslných oněch dobrodiní, jež Jsi prokázal našim otcům i nám. Z Egypta Jsi nás vykoupil, Hospodine, Bože náš, a z domu otroctví Jsi nás vysvobodil; v čas hladu živil Jsi nás a do sytosti nás opatřil; před mečem Jsi nás zachránil a před morem nás uchoval, a nemocí zlých a těžkých Jsi nás zbavil. Až potud přispělo nám Tvé milosrdenství a neopustila nás Tvá milost; a Ty nezapudíš nás, Hospodine, Bože náš, na věky. Protož údové, kteréž Jsi tak různě utvořil v nás, a duch i duše, kterouž Jsi nám vdechl, a jazyk, jejž Jsi vložil v ústa naše — ty všecky nechať děkují a chválí a velebí a blahoslaví a vyvyšují a oslavují a světí a holdujíce opěvují jméno Tvé, ó králi náš! Neboť všecka ústa mají Tobě děkovati, a každý jazyk má Tobě přísahati, a každé koleno Tobě se kořiti a každá postava Tobě se klaněti. Všecka srdce mají se Tebe báti, a všecky vnitřnosti a ledví mají prozpěvovati jménu Tvému, podle slova, jež psáno jest (Žalm 35, 10): „Všecky kosti mé ať řeknou: Hospodine, kdo jest jako Ty, Jenž zachraňuje chudého z moci silnějšího nad něho, chudého a nuzného (chrání) před násilníkem?[red 1] Kdo rovná se Tobě? Kdo podobá se Tobě? Kdo se může měřiti s Tebou? Bože veliký, mocný a hrozný, Bože Nejvyšší, Tvůrce nebes i země! Tebe budeme velebiti a vychvalovati a oslavovali a chváliti jméno Tvé svaté, jakož praveno Davidem : „Chval, duše má, Hospodina, a všecky vnitřnosti mé, jméno Jeho svaté![red 1]
הָאֵל בְּתַעֲצֻמוֹת עֻזֶּךָ. הַגָּדוֹל בִּכְבוֹד שְׁמֶךָ. הַגִּבּוֹר לָנֶצַח וְהַנּוֹרָא בְּנוֹרְאוֹתֶיךָ׃ הַמֶּלֶךְ הַיּוֹשֵׁב עַל כִּסֵּא רָם וְנִשָּׂא׃	Ty jsi všemohoucí mohutností síly Své, veliký velebností jména Svého, silný u vítězství a hrozný divy Svými, ó králi, Jenž sedíš na trůně vysokém a vznešeném!
שׁוֹכֵן עַד מָּרוֹם וְקָּדוֹשׁ ׀ שְׁמוֹ. וְכָתוּב רַנְּנוּ צַדִּיקִים בַּייָ לַיְשָׁרִים נָאוָה תְהִלָּה׃	שוכן On trůní na věky, „Vznešený a Svatý“ jest jméno Jeho! A psáno jest: Plesejte, spravedliví, v Hospodinu! poctivým sluší chvalozpěv.
בְּפִי יְשָׁרִים תִּתְהַלָּל. וּבְדִבְרֵי צַדִּיקִים תִּתְבָּרַךְ. וּבִלְשׁוֹן חֲסִידִים תִּתְרוֹמָם. וּבְקֶרֶב קְדוֹשִׁים תִּתְקַדָּשׁ׃	בפי Ústy poctivých budiž veleben, slovy spravedlivých pochválen, jazykem zbožných vyvýšen a uprostřed svatých svěcen!
וּבְמַקְהֲלוֹת רִבֲבוֹת עַמְּךָ בֵּית יִשְׂרָאֵל בְּרִנָּה יִתְפָּאַר שִׁמְךָ מַלְכֵּנוּ בְּכָל־דּוֹר וָדוֹר שֶׁכֵּן חוֹבַת כָּל־הַיְצוּרִים לְפָנֶיךָ יְיָ אֱלֹהֵינוּ וֵאלֹהֵי אֲבוֹתֵינוּ לְהוֹדוֹת לְהַלֵּל ׀ לְשַׁבֵּחַ לְפָאֵר לְרוֹמֵם לְהַדֵּר לְבָרֵךְ לְעַלֵּה וּלְקַלֵּס עַל כָּל־דִּבְרֵי שִׁירוֹת וְתִשְׁבְּחוֹת דָּוִד בֶּן־יִשַׁי עַבְדְּךָ מְשִׁיחֶךָ׃	ובמקהלות A ve shromážděních myriad lidu Tvého, domu Israelského, jásotem oslaveno budiž jméno Tvé, králi náš, po všecka pokolení; neboť tak jest povinností všech stvoření Tobě, Hospodine, Bože náš a Bože otců našich, děkovati, Tebe velebiti, vychvalovati, oslavovati, vyvyšovati, ctíti, chváliti, vynášeti a opěvati nad všechna slova písní a chvalozpěvů Davida, syna Isaie, služebníka Tvého, Pomazaného Tvého.

Redakční poznámky

Toto jsou redakční poznámky projektu Wikizdroje, které se v původním textu nenacházejí.

1. Závěrečné uvozovky v originále chybějí.