Sichat Jicchak/Ašer heni

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Purim ráno neříká se אשר הניא nýbrž po האל המושיע hned שושנת יעקב; kde však neříkají se פיוטים, říká se i ráno אשר הניא

אֲשֶׁר הֵנִיא עֲצַת גּוֹיִם. וַיָּפֶר מַחְשְׁבוֹת עֲרוּמִים׃ בְּקוּם עָלֵינוּ אָדָם רָשָׁע. נֵצֶר זָדוֹן מִזֶּרַע עֲמָלֵק׃ גָּאָה בְעָשְׁרוֹ וְכָרָה לוֹ בּוֹר. וּגְדֻלָּתוֹ יָקְשָׁה לּוֹ לָכֶד׃ דִּמָּה בְנַפְשׁוֹ לִלְכּוֹד וְנִלְכַּד. בִּקֵּשׁ לְהַשְׁמִיד וְנִשְׁמַד מְהֵרָה׃ הָמָן הוֹדִיעַ אֵיבַת אֲבוֹתָיו. וְעוֹרֵר שִׂנְאַת אַחִים לַבָּנִים׃ וְלֹא זָכַר רַחֲמֵי שָׁאוּל. כִּי בְחֶמְלָתוֹ עַל אֲגָג נוֹלַד אוֹיֵב׃ זָמַם רָשָׁע לְהַכְרִית צַדִּיק. וְנִלְכַּד טָמֵא בִּידֵי טָהוֹר׃ חֶסֶד גָּבַר עַל שִׁגְגַת אָב. וְרָשָׁע הוֹסִיף חֵטְא עַל חֲטָאָיו׃ טָמַן בְּלִבּוֹ מַחְשְׁבוֹת עֲרוּמָיו. וַיִּתְנַכֵּר לַעֲשֹוֹת רָעָה׃ יָדוֹ שָׁלַח בִּקְדוֹשֵׁי אֵל. כַּסְפּוֹ נָתַן לְהַכְרִית זִכְרָם׃ כִּרְאוֹת מָרְדְּכַי כִּי יָצָא קֶצֶף. וְדָתֵי הָמָן נִתְּנוּ בְשׁוּשָׁן׃ לָבַשׁ שַׂק וְקָשַׁר מִסְפֵּד. וְגָזַר צוֹם וַיֵּשֶׁב עַל הָאֵפֶר׃ מִי זֶה יַעֲמוֹד לְכַפֵּר שְׁגָגָה. וְלִמְחוֹל חַטַּאת עֲוֹן אֲבוֹתֵינוּ׃ נֵץ פָּרַח מִלּוּלָׂב. הֵן הֲדַסָּה עָמְדָה לְעוֹרֵר יְשֵׁנִים׃ סָרִיסֶיהָ הִבְהִילוּ לְהָמָן. לְהַשְׁקוֹתוֹ יֵין חֲמַת תַּנִּינִים׃ עָמַד בְּעָשְׁרוֹ וְנָפַל בְּרִשְׁעוֹ. עָשָׂה לוֹ עֵץ וְנִתְלָה עָלָיו׃ פִּיהֶם פָּתְחוּ כָּל־יוֹשְׁבֵי תֵבֵל. כִּי פוּר הָמָן נֶהְפַּךְ לְפוּרֵנוּ׃ צַדִּיק נֶחֱלַץ מִיַּד רָשָׁע. אוֹיֵב נִתַּן תַּחַת נַפְשׁוֹ׃ קִיְּמוּ עֲלֵיהֶם לַעֲשֹוֹת פּוּרִים. וְלִשְׂמוֹחַ בְּכָל־שָׁנָה וְשָׁנָה׃ רָאִיתָ אֶת־תְּפִלַּת מָרְדְּכַי וְאֶסְתֵּר. הָמָן וּבָנָיו עַל־הָעֵץ תָּלִיתָ׃

אשר Jenž zmařil radu pohanů a zrušil úklady lstivé — když povstal proti nám člověk bezbožný, potomek zpupný z potomstva Amalek, jenž byl pyšný na své bohatství a sám si vykopal jámu, neb velikost jeho nastrojila mu léčku. Domníval se, že chytí (jiného), a byl chycen sám, smýšlel zahubiti — a byl zahuben brzy. Haman obnovil nenávist otců svých a probudil nepřátelství bratří[1] u dětí, a nebyl pamětliv milosrdenství Saulova, jehož slitování nad Agagem zrodilo nepřítele. Zamýšlel bezbožný vyhladiti spravedlivého, však upadnul nečistý v ruku čistého. Milost (Boží) setřela poblouzení otcovo, bezbožný však množil hřích ke hříchům svým. Choval v srdci svém úklady lstivé a zaprodal se skutku zlému. Ruku svou vztáhl na posvěcené Bohem, peníze své dal, aby vyhladil památku jejich. Když spatřil Mardochej, že vzplanul hněv a rozkazy Hamanovy že ohlášeny byly v Susan: oděl se v pytel, počal bědovati, ustanovil půst a usednul v popel. Kdo tu povstane, aby smířeno bylo poblouzení, a prominut byl hřích provinění otců našich? Prut vypučel z palmy, hle! Myrta[2] povstala, by probudila spící[3]. Komorníci její spěchali k Hamanovi, by ho napojili vínem z jedu draků. Povýšil se svým bohatstvím a klesnul svou bezbožností; postavil jemu (Mardocheovi) šibenici — a byl sám pověšen na ní. Ústa svá otevřeli všickni obyvatelé světa, že los Hamanův obrátil se v náš svátek losů. Spravedlivý byl zachráněn z ruky bezbožného, nepřítel vydán za život jeho. Ustanovili proto slaviti Purim a radovati se každého roku. Hleděl Jsi k modlitbě Mardocheje a Estery — Hamán a synové jeho na šibenici skončili.

  1. Jakoba a Ezaua.
  2. Ester, jež také הֲדַסָּה slula.
  3. by zásluhu praotců osvěžila.