Sichat Jicchak/Žalm 95

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

צה לְכוּ נְרַנְּנָה לַייָ. נָרִיעָה לְצוּר יִשְׁעֵנוּ׃ נְקַדְּמָה פָנָיו בְּתוֹדָה. בִּזְמִרוֹת נָרִיעַ לוֹ׃ כִּי אֵל גָּדוֹל יְיָ וּמֶלֶךְ גַּדוֹל עַל־כָּל־אֱלֹהִים׃ אֲשֶׁר בְּיָדוֹ מֶחְקְרֵי אָרֶץ٠ וְתוֹעֲפוֹת הָרִים לוֹ׃ אֲשֶׁר לוֹ הַיָּם וְהוּא עָשָׂהוּ. וְיַבֶּשֶׁת יָדָיו יָצָרוּ׃ בֹּאוּ נִשְׁתַּחֲוֶה וְנִכְרָעָה נִבְרְכָה לִפְנֵי יְיָ עֹשֵׂנוּ׃ כִּי הוּא אֱלֹהֵינוּ וַאֲנַחְנוּ עַם מַרְעִיתוֹ וְצֹאן יָדוֹ. הַיּוֹם אִם־בְּקֹלוֹ תִשְׁמָעוּ׃ אַל־תַּקְשׁוּ לְבַבְכֶם כִּמְרִיבָה. כְּיוֹם ׀ מַסָּה בַּמִּדְבָּר׃ אֲשֶׁר נִסּוּנִי אֲבוֹתֵיכֶם. בְּחָנוּנִי גַּם־רָאוּ פָעֳלִי׃ אַרְבַּעִים שָׁנָה אָקוּט בְּדוֹר וָאֹמַר עַם תֹּעֵי לֵבָב הֵם. וְהֵמ לֹא יָדְעוּ דְרָכָי׃ אֲשֶׁר נִשְׁבַּעְתִּי בְאַפִּי אִם יְבֹאוּן אֶל־מְנוּחָתִי׃

Žalm 95. לכו Pojďte, plesejme Hospodinu, jásejme skále spasení svého! Uvítejme tvář Jeho s díkem, ve zpěvech jásejme Jemu! Neboť Bůh veliký jest Hospodin, a král veliký nade všecky bohy; v Jeho ruce jsou základy země, a temena hor jsou Jeho. Jemu náleží moře – On je učinil, a souši ruce Jeho utvořily. Pojďte, klaňme se a kořme se, klekejme před Hospodinem, stvořitelem svým! Neboť On jest Bůh náš, a my jsme lid pastvy Jeho a stádo ruky Jeho ještě dnes, když hlasu Jeho posloucháte. Nezatvrzujte srdce svého jako při sváru, jako v den pokušení na poušti, kdežto mne pokoušeli otcové vaši, mne zkoušeli, ač viděli dílo mé; čtyřicet roků zanevřel jsem na pokolení to a pravil jsem: „Lid bludného srdce jsou, oni nepoznali cest mých!“ Tak že jsem přísahal v hněvu svém: Nevejdou v odpočinutí mé (totiž do země zaslíbené)!