Sichat Jicchak/Žalm 147

Sichat Jicchak
Žalm 146	Žalm 147	Žalm 148

Údaje o textu
Titulek:	Žalm 147
Autor:	Saul Isaac Kaempf
Zdroj:	http://olam.cz/literatura/kaempf.pdf
Vydáno:	Praha 1903
Licence:	PD old 70
Překlad:	Moric Kraus
Licence překlad:	PD old 70

קמז הַלְלוּיָהּ ׀ כִּי טוֹב זַמְּרָה אֱלֹהֵינוּ٠ כִּי נָעִים נָאוָה תְהִלָּה׃ בּוֹנֵה יְרוּשָׁלַ‍ִם יְיָ נִדְחֵי יִשְׂרָאֵל יְכַנֵּס׃ הָרֹפֵא לִשְׁבוּרֵי לֵב וּמְחַבֵּשׁ לְעַצְּבוֹתָם׃ מוֹנֶה מִסְפָּר לַכּוֹכָבִים לְכֻלָּם שֵׁמוֹת יִקְרָא׃ גָּדוֹל אֲדוֹנֵינוּ וְרַב כֹּחַ٠ לִתְבוּנָתוֹ אֵין מִסְפָּר׃ מְעוֹדֵד עֲנָוִים יְיָ מַשְׁפִּיל רְשָׁעִים עֲדֵי אָרֶץ׃ עֱנוּ לַייָ בְּתוֹדָה٠ זַמְּרוּ לֵאלֹהֵינוּ בְכִנּוֹר׃ הַמְכַסֶּה שָׁמַיִם בְּעָבִים٠ הַמֵּכִין לָאָרֶץ מָטָר٠ הַמַּצְמִיחַ הָרִים חָצִיר׃ נוֹתֵן לִבְהֵמָה לַחְמָהּ٠ לִבְנֵי עֹרֵב אֲשֶׁר יִקְרָאוּ׃ לֹא בִגְבוּרַת הַסּוּס יֶחְפָּץ٠ לֹא בְשׁוֹקֵי הָאִישׁ יִרְצֶה׃ רוֹצֶה יְיָ אֶת־יְרֵאָיו אֶת־הַמְיַחֲלִים לְחַסְדּוֹ׃ שַׁבְּחִי יְרוּשָׁלַ‍ִם אֶת־יְיָ הַלְלִי אֱלֹהַיִךְ צִיּוֹן׃ כִּי חִזַּק בְּרִיחֵי שְׁעָרָיִךְ٠ בֵּרַךְ בָּנַיִךְ בְּקִרְבֵּךְ׃ הַשָּׂם גְּבוּלֵךְ שָׁלוֹם٠ חֵלֶב חִטִּים יַשְׂבִּיעֵךְ׃ הַשֹּׁלֵחַ אִמְרָתוֹ אָרֶץ٠ עַד מְהֵרָה יָרוּץ דְּבָרוֹ׃ הַנֹּתֵן שֶׁלֶג כַּצָּמֶר כְּפוֹר כָּאֵפֶר יְפַזֵּר׃ מַשְׁלִיךְ קַרְחוֹ כְפִתִּים٠ לִפְנֵי קָרָתוֹ מִי יַעֲמֹד׃ יִשְׁלַח דְּבָרוֹ וְיַמְסֵם٠ יַשֵּׁב רוּחוֹ יִזְּלוּ מָיִם׃ מַגִּיד דְּבָרָיו לְיַעֲקֹב٠ חֻקָּיו וּמִשְׁפָּטָיו לְיִשְׂרָאֵל׃ לֹא עָשָׂה כֵן ׀ לְכָל־גּוֹי٠ וּמִשְׁפָּטִים בַּל־יְדָעוּם הַלְלוּיָהּ׃

הללויה Chvalte Hospodina, nebo krásné je to, hráti Bohu našemu; nebo líbezné je to; sluší chvalozpěv. Zbuduje Jerusalem Hospodin, rozptýlené Israele shromáždí. Uzdravuje zkroušené srdcem, a obvazuje bolesti jejich. Stanoví počet hvězdám, všecky jménem volá. Veliký jest Pán náš a nesmírný v síle, moudrost Jeho nemá míry. Povznáší pokorné Hospodin, snižuje bezbožné až k zemi. Zapějte Hospodinu píseň díků, hrajte Bohu našemu na citeře! Jenž zastírá nebe oblaky, připravuje zemi dešť, činí, že roste na horách tráva. Jenž dává dobytku potravu jeho, mladým krkavcům, kteří volají. Nemá v síle koně potěšení, ani v lýtkách muže zalíbení.[1] — Zalíbení má Hospodin v těch, kteří se Ho bojí, kteří doufají v milost Jeho. Vychvaluj, Jerusaleme, Hospodina; chval Boha svého, Sióne! Neboť upevnil závory bran tvých, požehnal dětem tvým uprostřed tebe. Jenž způsobil hranici tvé pokoj, jádrem pšenice nasycuje tě. Sesílá výrok Svůj zemi, velmi rychle běží slovo Jeho. Jenž dává sníh jako vlnu, jinovatku jako popel sype. Svrhuje led Svůj v kusech; před mrazem Jeho — kdož obstojí? Sesílá slovo Své a rozpouští je; dává vanouti větru Svému — rozplynou se ve vodu. Zvěstuje slova Svá Jakobovi, ustanovení a práva Svá Israeli. Neučinil tak každému národu, a práva — oni jich neznají.[2] Halelujah!

1. Míněno tím: Netřeba těchto zevnějších prostředků, chce-li Bůh vítězství uděliti; a nic nepomohou tyto prostředky, pak-li Bůh nepopřeje vítězství. Nejspolehlivějším prostředkem k vítězství jest „bohabojnost a důvěra v Boha“.
2. Aby se v té příčině od Israele dali ponaučiti (Exod. 19, 6; Deut. 4, 6; Izaiáš 2, 3; 61, 6 a n. j. m.) —