|
קמד לְדָוִד בָּרוּךְ יְיָ צוּרִי הַמְלַמֵּד יָדַי לַקְרָב אֶצְבְּעוֹתַי לַמִּלְחָמָה׃
חַסְדִּי וּמְצוּדָתִי מִשְׂגַּבִּי וּמְפַלְטִי לִי מָגִנִּי וּבוֹ חָסִיתִי הָרֹדֵד עַמִּי תַחְתָּי׃
יְיָ מָה־אָדָם וַתֵּדָעֵהוּ. בֶּן־אֱנוֹשׁ וַתְּחַשְּׁבֵהוּ׃
אָדָם לַהֶבֶל דָּמָה. יָמָיו כְּצֵל עוֹבֵר׃
יְיָ הַט־שָׁמֶיךָ וְתֵרֵד גַּע בֶּהָרִים וְיֶעֱשָׁנוּ׃
בְּרוֹק בָּרָק וּתְפִיצֵם. שְׁלַח חִצֶּיךָ וּתְהֻמֵּם׃
שְׁלַח יָדֶיךָ מִמָּרוֹם. פְּצֵנִי וְהַצִּילֵנִי מִמַּיִם רַבִּים מִיַּד בְּנֵי נֵכָר׃
אֲשֶׁר פִּיהֶם דִּבֶּר־שָׁוְא וִימִינָם יְמִין שָׁקֶר׃
אֱלֹהִים שִׁיר חָדָשׁ אָשִׁירָה לָּךְ. בְּנֵבֶל עָשׂוֹר אֲזַמְּרָה לָּךְ׃
הַנּוֹתֵן תְּשׁוּעָה לַמְּלָכִים הַפּוֹצֶה אֶת־דָּוִד עַבְדּוֹ מֵחֶרֶב רָעָה׃
פְּצֵנִי וְהַצִּילֵנִי מִיַּד בְּנֵי־נֵכָר אֲשֶׁר פִּיהֶם דִּבֶּר שָׁוְא וִימִינָם יְמִין שָׁקֶר׃
אֲשֶׁר בָּנֵינוּ כִּנְטִעִים מְגֻדָּלִים בִּנְעוּרֵיהֶם. בְּנוֹתֵינוּ כְזָוִיֹּת מְחֻטָּבוֹת תַּבְנִית הֵיכָל׃
מְזָוֵינוּ מְלֵאִים מְפִיקִים מִזַּן אֶל־זַן. צֹאונֵנוּ מַאֲלִיפוֹת מְרֻבָּבוֹת בְּחוּצוֹתֵינוּ׃
אַלּוּפֵינוּ מְסֻבָּלִים אֵין פֶּרֶץ וְאֵין יוֹצֵאת וְאֵין צְוָחָה בִּרְחֹבֹתֵינוּ׃
אַשְׁרֵי הָעָם שֶׁכָּכָה לּוֹ אַשְׁרֵי הָעָם שֶׁיֲהוָה אֱלֹהָיו׃
|
(Žalm 144.) לדוד Od Davida. Pochválen buď Hospodin, skála má, Jenž učí ruce moje bitvě, prsty moje válce. (On jest) milost má a hrad můj, záštita má a vysvoboditel můj, štít můj a ochrana má, — Jenž podmanil mi lid můj. Hospodine, co jest člověk, že se k němu znáš, syn lidský, že si ho všímáš? Člověk marnosti podoben jest, dnové jeho jako stín pomíjející. Hospodine, nakloň Svých nebes a sestup; dotkni se hor, aby se kouřilo z nich. Zableskni bleskem a rozptyl je (nepřátele), sešli střely Své a pomať je! Vztáhni ruku Svou s výsosti, vysvoboď a zachraň mne z vod mocných, z ruky synů ciziny, jichž ústa mluví ošemetnost, a jichž pravice jest pravice lživá. Ó Bože, píseň novou zpívati budu Tobě, na žaltáři o desíti strunách hráti budu Tobě! Jenž dává vítězství králům, Jenž vysvobodil Davida, služebníka Svého, od meče zhoubného! Vysvoboď a zachraň mne z ruky synů ciziny, jichž ústa mluví ošemetnost, a jichž pravice jest pravice lživá. Aby synové naši byli jako štěpy, vypěstované v mladosti své, — dcery naše (krásné) jako sochy, tesané dle vzoru paláce. Obilnice naše ať jsou plny, poskytujíce zásobu všelikého druhu; ovce naše ať se množí do tisíců a deseti tisíců na nivách našich Skot náš ať jest plodný; ať není vpádu ani zajatých, ani nářku na ulicích našich! Blaze lidu, jemuž tak se děje; blaze lidu, jemuž Hospodin jest Bohem!
|
PD old 70