Sichat Jicchak/Žalm 129

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

קכט שִׁיר הַמַּעֲלוֹת. רַבַּת צְרָרוּנִי מִנְּעוּרַי. יֹאמַר־נָא יִשְׂרָאֵל׃ רַבַּת צְרָרוּנִי מִנְּעוּרָי. גַּם לֹא יָכְלוּ לִי׃ עַל־גַּבִּי חָרְשׁוּ חֹרְשִׁים הֶאֱרִיכוּ לְמַעֲנִיתָם׃ יְיָ צַדִּיק קִצֵּץ עֲבוֹת רְשָׁעִים׃ יֵבוֹשׁוּ וְיִסֹּגוּ אָחוֹר כֹּל שׂנְאֵי צִיּוֹן׃ יִהְיוּ כַּחֲצִיר גַּגּוֹת שֶׁקַּדְמַת שָׁלַף יָבֵשׁ׃ שֶׁלֹּא מִלֵּא כַפּוֹ קוֹצֵר וְחִצְנוֹ מְעַמֵּר׃ וְלֹא אָמְרוּ הָעוֹבְרִים בִּרְכַּת יְיָ אֲלֵיכֶם בֵּרַכְנוּ אֶתְכֶם בְּשֵׁם יְיָ׃

שיר (Žalm 129.) Píseň stupňů. Velice mne sužovali od mladosti mé, ať řekne Israel; velice mně sužovali od mladosti mé; avšak nepřemohli mne. Po hřbetě mém orali oráči, dlouhé táhli brázdy své. Hospodin jest spravedliv, On přeťal provazy bezbožných. Zahanbeni jsou a ustupují zpět všickni nepřátelé Siona, budou jako tráva na střechách, kteráž — prve než se vytrhá, již usychá, kterouž nenaplní hrsti své žnec, ani náručí svého ten, kdo váže snopy; aniž řeknou mimojdoucí: „Požehnání Hospodinovo nad vámi; žehnáme vám ve jménu Hospodinovu!“