Sichat Jicchak/Žalm 126

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

קכו שִׁיר לַמַּעֲלוֹת בְּשׁוּב יְיָ אֶת־שִׁיבַת צִיּוֹן הָיִינוּ כְּחֹלְמִים׃ אָז יִמָּלֵא שְׂחוֹק פִּינוּ וּלְשׁוֹנֵנוּ רִנָּה׃ אָז יֹאמְרוּ בַגּוֹיִם. הִגְדִּיל יְיָ לַעֲשׂוֹת עִם־אֵלֶּה׃ הִגְדִּיל יְיָ לַעֲשׂוֹת עִמָּנוּ הָיִינוּ שְׂמֵחִים׃ שׁוּבָה יְהוָה אֶת־שְׁבִיתֵנוּ כַּאֲפִיקִים בַּנֶּגֶב׃ הַזֹּרְעִים בְּדִמְעָה בְּרִנָּה יִקְצֹרוּ׃ הָלוֹךְ יֵלֵךְ וּבָכֹה נֹשֵׂא מֶשֶׁךְ הַזָּרַע בֹּא יָבוֹא בְרִנָּה נֹשֵׂא אֲלֻמֹּתָיו׃

שיר (Žalm 126.) Píseň stupňů. Když zpět přivedl Hospodin zajaté Sionské, byli jsme jako ve snách, tehdáž byla plna smíchu ústa naše, a jazyk náš pln plesání; tehdáž pravili mezi národy: „Veliké věci Hospodin učinil s těmito!“ Veliké věci Hospodin učinil s námi, byli jsme potěšeni. Přiveď zpět, Hospodine, zajaté naše, jako potoky na jihu. Ti, kteří rozsévají se slzami, s plesáním budou sklízeti. Sem tam chodí a pláče, jenž nese hrst semene, ale přijde s plesáním snášet snopy své.