Sichat Jicchak/Žalm 114

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

בְּצֵאת יִשְׂרָאֵל מִמִּצְרָיִם בֵּית יַעֲקֹב מֵעַם לֹעֵז׃ הָיְתָה יְהוּדָה לְקׇדְשׁוֹ יִשְׂרָאֵל מַמְשְׁלוֹתָיו׃ הַיָּם רָאָה וַיָּנֹס הַיַּרְדֵּן יִסֹּב לְאָחוֹר׃ הֶהָרִים רָקְדוּ כְאֵילִים גְּבָעוֹת כִּבְנֵי־צֹאן׃ מַה־לְּךָ הַיָּם כִּי תָנוּס הַיַּרְדֵּן תִּסֹּב לְאָחוֹר׃ הֶהָרִים תִּרְקְדוּ כְאֵילִים גְּבָעוֹת כִּבְנֵי צֹאן׃ מִלִּפְנֵי אָדוֹן חוּלִי אָרֶץ מִלִּפְנֵי אֱלוֹהַּ יַעֲקֹב׃ הַהֹפְכִי הַצּוּר אֲגַם־מָיִם חַלָּמִישׁ לְמַעְיְנוֹ מָיִם׃

הללויה (Žalm 114.) Když vycházel Israel z Egypta, dům Jakobův z národu jazyka cizího — stal se Juda posvěceným (lidem) Jeho, Israel říšemi jeho. Moře vidělo to a prchalo, Jordán obrátil se zpět, hory poskakovaly jako skopci, pahorky jako jehňata. Co jest ti, moře, že prcháš, — Jordáne, že obracíš se zpět? Vy hory, že poskakujete jako skopci, vy pahorky, jako jehňata? Před Pánem chvěj se, země, před Bohem Jakobovým, Jenž obrací skálu v jezero vody, křemen v prameny vody!