Sepsání války peloponnesské/10.

Sepsání války peloponnesské Thúkydidés
9.	10.	11.

Údaje o textu
Titulek:	10.
Autor:	Thúkydidés
Zdroj:	THUKYDIDES. Sepsání války peloponneské. Parubice: F. & V. Hoblík, 1885 Národní knihovna České republiky
Licence:	PD old 70
Překlad:	Jan Nepomuk František Desolda
Licence překlad:	PD old 70
Související články ve Wikipedii: Boiótie, Filoktétés

Z toho pak, že Mykeny malým městem byly, nebo zdá-li se vůbec některé z tehdejších mést nyní býti nepatrným, nesmí si nikdo dostatečný důvod bráti, aby pochyboval, že výprava ona nebyla taková, jakou ji i básníci býti praví i pověsť o ní trvá. Neboť kdyby město Lakedaimoňanův zpustošeno bylo a pozůstaly by toliko svatyně^[1] a základy domů, nemalá pochybnosť nastala by, tuším, po uplynutí drahně let u potomstva o moci jeho u porovnání s jeho slávou, a přec vládne nad dvěma pětinama Peloponnesu a vojvodí celému i mnohým spojencům mimo něj; ale nejsouc ani městem s domy v jedno sestavenými, aniž majíc nádherných chrámův a budov veřejných, nýbrž jsouc dle starohellenského způsobu na způsob vesnic založeno, zdálo by se býti moci mnohem menší; kdyby pak Atheňané totéž utrpěli, dalo by se z patrného obrysu jich města souditi na dvojnásobnou moc nežli jest. Neníť tedy příčiny nedůvěřiti oněm zprávám, aniž pak sluší obrysy měst více na zřeteli míti nežli moc jejich, nýbrž souditi smíme, že výprava ona vetší byla všech předešlých, nynějším pak se nevyrovnala, pokud totiž básnickému vypravování Homerovu věřiti lze, ačkoliv jakožto básník přirozeně ji vetší býti líčí; ale i takto patrně ona za nynějšími zůstává. Neboť počítá loďstva jeden tisíc a dvě stě lodí, Boiotských o 120, Filoktetových pak o 50 mužích, poukazuje takto, tuším, k největším a nejmenším; o ostatních alespoň co do velikosti ve výkazu loďstva nic se nezmínil. Že pak všickni byli i veslaři i vojíny, to naznačuje v seznamu lodí Filoktetových, udávaje totiž, že všickni veslaři byli též lukostřelci.^[2] Jiného pak lodního mužstva nebylo mnoho, jak se podobá, vyjma krále a nejvyšší vůdce, zvláště když měli i válečné nádobí přepraviti, nemajíce k tomu lodí palubami opatřených, nýbrž po starém způsobu jako loupežnické zřízené.^[3] Hledíme-li k střednímu počtu mezi největšími a nejmenšími lodími, patrnoť, že mužstva nebylo mnoho, ač bylo vysláno od veškerého Hellenska.

---

1. Bylť zbožný způsob u starých Hellenů, že dobyvše nějakého města, svatyň šetřili; proto podotýká Scholion: »εὐσεβῶς λέγει,« zbožně mluví.
2. Il. II. 719. a d.
3. Lodí loupežnické neměly palub, nýbrž byly hlubší, tak aby mužstva v dole sedícího nebylo viděti; sluly στρογγύλαι.