Sepsání války peloponnesské/9.

Sepsání války peloponnesské Thúkydidés
8.	9.	10.

Údaje o textu
Titulek:	9.
Autor:	Thúkydidés
Zdroj:	THUKYDIDES. Sepsání války peloponneské. Parubice: F. & V. Hoblík, 1885 Národní knihovna České republiky
Licence:	PD old 70
Překlad:	Jan Nepomuk František Desolda
Licence překlad:	PD old 70
Související články ve Wikipedii: Agamemnón, Tyndareós, Helena (mytologie), Odysseus, Pénelopé, Meneláos, Íkarios, Pelops, Eurystheus, Átreus, Chrýsippos, Sthenelos, Perseus, Kéýx, Thyestés, Arkádie, Argos (Peloponés)

I Agamemnon, zdá mi se, vojsko své sebral, že byl mezi tehdejšími velmoži mocnějším, nikoliv pak se mu v čelo nepostavil, protože byl Tyndareus ženichy Heleniny přísahou k tomu zavázal.^[1] Praví pak ti, kteří nejjistější dějiny Peloponnesských od předků v paměti zachovali, že byl Pelops i prvním, jenž byl z Asie s velikým bohatstvím přišel k lidu nuznému, i moci dosáhna, krajině té jméno dal, ač jsa cizincem. Potomci pak jeho později ještě více se vzmohli. Eurystheus byl totiž v Attice v boji proti Herakleovcům zahynul, když byl prve, do pole táhna, strýci svému s strany matčiny, Atreovi, vládu nad Mykenami pro příbuzenství svěřil, anť byl právě od otce vyhoštěn, že byl svého (nevlastního) bratra Chrysippa zavraždil. Když se potom Eurystheus nenavrátil, obdržel Atreus panství nad Mykenami i nade vším zbožím Eurystheovým i s vůlí Mykeňanů, kteří se jednak Herakleovců báli, jednak jej za mocna pokládali, on si pak byl i přízeň lidu mykenského získal. Tak Pelopovci nad Perseovci vrch obdrželi.^[2] Takovou tedy moc když byl zdědil Agamemnon a mimo to ještě loďstvem nad jiné předčil, podnikl, zdá mi se, ono tažení ne tak z přízně jako spíše z bážně. Patrnoť zajisté, že i sám s největším počtem lodí k tomu přirazil i Arkádům lodí půjčil, jak Homer zřejmé praví,^[3] — jest-li komu dostatečným svědkem. I praví jednaje o odevzdání žezla (o Agamemnonu),

„jenž výspám četným i celému Argosu vládne“.^[4]

Nebylť by tedy obývaje na pevnině vládnouti mohl ostrovům, leč pobřežním (těch by však nebylo mnoho), kdyby nebyl měl i něco loďstva. Z této pak výpravy musí se i souditi, jaký stav věcí býval před ní.

---

1. Vida Tyndareus množství ženichův, o Hellenu se ucházejících, bál se, aby, když by si z nich jednoho zvolil, druzí se nesvařili, odmrstěni jsouce. Odysseus mu pak slíbil, že mu něco poradí, aby se žádný svár nestal, jestliže mu pomůže, aby Penelopu za ženu dostal. Když Tyndareus Odyssevu slíbil, že mu bude nápomocen, poradil Odyssev, aby všecky ženichy přísahou zavázal, že budou vyvolenému manželu Helleny nápomocni, kdyby se mu od někoho urážka stala. To slyše Tyndareus, přísahou ženichy k tomu zavázal, a zvolil Helleně Menelaa, Odyssevovi pak od Ikaria vymohl Penelopu. (Apollod. Bibl. III. 10. VII. 10. dle G.) O této pověsti nic neví Homer.
2. Eurystheus, syn Stenelův a vnuk Perseův, přinutil Keyxa, vládce Trachického, aby od sebe vyhostil Herakleovce, kteří u něho po smrti otcově útočiště nalezli. Ti však dostavše pomoci od Atheňanův, přemohli a zabili Eurysthea v průsmyku Skyronském, v krajině Megarské, náležející tehdáž Atheňanům. Když pak Atreus a svým bratrem Thyestem svého nevlastního bratra Chrysippa zavraždil, utekl se k svému sestrovci Eurystheovi do Myken, aby rozhněvanému otci Pelopovi ušel. (B.)
3. Il. II. 612.
4. Il. II. 108.